8 C 46/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení finanční částky žalobou doručenou soudu dne 27.4.2021. Žalobu odůvodňuje tak, že žalovaný uzavřel 4.6.2008 s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti a zavázal se původnímu věřiteli vrátit celkem částku 24 600 Kč představující půjčku ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč formou 40 pravidelných týdenních splátek ve výši 615 Kč. Žalovaný nehradil své smluvní závazky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po dobu uplynutí 40 týdnů od data podpisu, to je 11.3.2009. Žalobce obdržel od původního věřitele informaci o úhradách v celkové výši 3 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2017 uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l. došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, o čemž byl vyrozuměn přípisem ze dne 11.9.2018. 2. Žalovanému jako osobě omezené ve svéprávnosti byl rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 13. srpna 2020, číslo jednací 0 Nc 820/2020-46, který nabyl právní moci 7.10.2020, jmenován opatrovník [jméno] [celé jméno žalovaného], narozen [datum], který je oprávněn a povinen zastupovat opatrovance při právních jednáních a spravovat jeho jmění v rozsahu uvedeném dle tohoto rozsudku. 3. Žalobce se z jednání soudu omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. 4. Žalovaný a opatrovník žalovaného se dostavili k nařízenému soudnímu jednání, při kterém opatrovník žalovaného uvedl, že není přesně seznámen s dluhy žalovaného ani s exekucemi. Vznáší námitku promlčení, když smlouva byla uzavřena již v roce 2008 a v následujícím roce zanikla uplynutím doby. 5. S ohledem na žalovaným vznesenou námitku promlčení uplatněného nároku se soud nejprve zabýval otázkou, zda je nárok promlčen, před posouzením dalších otázek, neboť promlčené právo nelze přiznat ani v tom případě, že by soud dospěl k tomu závěru, že je dána věcná legitimace účastníků. 6. K posouzení této otázky soud zjistil, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena 4.6.2018, na základě které původní věřitel [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem 24 600 Kč formou 40 týdenních splátek po 615 Kč. 7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o půjčce je třeba po právní stránce věc posoudit ve smyslu § 3028 odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, dle občanského zákoníku platného do 31.12.2013, a to § 657, a dle zákona číslo 321/2001 Sbírky, o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy o půjčce, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce, kterým je dlužník fyzická osoba a na straně věřitele vystupovala společnost, jejíž činnost spočívala v poskytování půjček. Původní věřitel si splnil povinnost vyplývající ze smlouvy. Poskytl žalovanému finanční prostředky, který povinnost splatit poskytnutou částku, případně poplatek formou splátek, nesplnil řádně a smlouva tedy zanikla 40 týdnů od data podpisu, to je k 11.3.2009. Právní předchůdce žalobce a žalovaný si dohodli plnění ve splátkách, proto promlčecí doba počíná běžet ode dne splatnosti jednotlivých splátek. Dluh nebyl žalovaným řádně splácen a došlo k zániku smlouvy k 11.3.2009, soud nemá od žalobce přehled o jednotlivých splátkách poskytnutých žalovaným, proto pro zjenodušení počítá promlčecí dobu ode dne následujícího po zániku smlouvy, to je od 12.3.2009. Promlčecí doba dle § 101 obč. zák. je tříletá a uplynula k datu 11.3.2012. Žaloba však byla podána po více než deseti letech ode dne, kdy mohlo být právo poprvé vykonáno, a proto soud v důsledku vznesené námitky promlčení žalobu jako nedůvodnou zamítá. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil ve smyslu § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.