10 C 373/2022-18 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal, aby bylo žalovanému uloženo vyklidit a vyklizenou předat žalobci jednotku [číslo] – byt nacházející se v domě na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ jednotka“ či„ byt“). Žalovaný byt užíval na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne 1. 2. 2021, dne 19. 5. 2022 byl žalovaný vyloučen z řad členů družstva, neboť řádně nehradil předpisy měsíčních úhrad spojených s užíváním bytové jednotky. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem jednotky byl ke dni 29. 9. 2022 žalobce. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne 26. 1. 2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, jejím předmětem byl převod družstevního podílu v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu k bytu. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 1. 2. 2021, jejím předmětem byl nájem bytu od 27. 1. 2021 na dobu neurčitou, žalovaný se zavázal hradit předepsané úhrady za užívání bytu, smluvní strany mimo jiné ujednaly, že nájem bytu zaniká zánikem členství. Z výstrahy před vyloučením člena družstva ze dne 24. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobce udělil žalovanému výstrahu před vyloučením z družstva, a to pro opakované porušování členských povinností žalovaným, který nehradil úhrady za užívání bytu a služby, které jsou spojeny s užíváním bytu. Ze stanov žalobce, zejména pak článku 28, bylo zjištěno, že představenstvo může rozhodnout o vyloučení člena z družstva pro porušení povinností vyplývajících z nájmu, případně členských povinností, rozhodnutí předchází písemná výstraha, členství zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek. Z rozhodnutí o vyloučení z družstva ze dne 19. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce rozhodl o vyloučení žalovaného z řad členů SBD ke dni 19. 5. 2022, neboť žalovaný závažným způsobem porušoval své členské povinnosti určené zákonem a stanovami družstva. Výzvou ze dne 20. 7. 2022 vyzval žalobce žalovaného k vyklizení bytu a předání bytu do jednoho měsíce od doručení výzvy, neboť členství žalovaného v družstvu zaniklo. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Dle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Dle ust. § 2240 o. z. nájemní smlouvu o nájmu družstevního bytu lze uzavřít za podmínek stanovených jiným zákonem, popřípadě upravených ve stanovách bytového družstva. Totéž platí o právech a povinnostech nájemce a pronajímatele. Dle ust. § 734 odst. 1 písm. a) z.o.k. člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstva, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Dle ust. § 734 odst. 3 věty první z.o.k. zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl členem bytového družstva (žalobce), pro hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu byl z družstva vyloučen. Zánikem členství v bytovém družstvu zanikl také nájem bytu. Vzhledem k tomu, že žalovaný po zániku nájmu bytu užívá byt žalobce bez právního důvodu, tedy jej neprávem zadržuje, bylo žalovanému uloženo vyklidit a vyklizený byt žalobci předat, a to ve lhůtě dle ust. § 160 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalobce sice nezaslal žalovanému perfektní předžalobní výzvu v souladu s ust. § 142a o.s.ř., když ve výzvě k vyklizení chybí základní náležitost předžalobní výzvy, kterou je upozornění na hrozící soudní vymáhání (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1 Co 524/2013), avšak s ohledem na to, že žalobce žalovaného několikrát upomínal ohledně povinností žalovaného, a ve výzvě k vyklizení jeho povinnosti podrobně vylíčil, přičemž žalovanému muselo být zřejmé, jaké následky mu v případě nepředání vyklizeného bytu hrozí, soud žalobci náhradu nákladů řízení přiznal (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 32 Cdo 5256/2015). Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z částky 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 200 Kč jako náhrady za promeškaný čas 2 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 281 Kč jako náhrady cestovného (ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět při celkem 38 ujetých km a průměrné spotřebě vozidla 5,7 l NM na 100 km) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 1 235 Kč. Celková náhrada nákladů činí 9 116 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.