10 C 395/2021 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou s žalovaným uzavřel dne 18. 2. 2021, na základě které poskytl žalovanému částku 8.000 Kč. Žalovaný uvedl, že si od žalobce nikdy žádné peníze nepůjčil, žalobce jej neupomínal a o půjčce jej neinformoval, na policii je nahlášeno a šetřeno zneužití jeho osobních údajů, jeho občanský průkaz byl zneužit, na jeho jméno byla falešně uzavřena smlouva. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] 18.02.21 bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 2. 2021, jejím předmětem měl být úvěr ve výši 8.000 Kč, smlouva není vlastnoručně podepsána, je označena doložkou„ Klient: SMS 18.02.2021 13:06 [celé jméno žalovaného]“. Žalobce prověřoval úvěruschopnost úvěrovaného například výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet], který je v záhlavní adresován žalovanému, přičemž účet je nazván„ [celé jméno žalovaného]“, a dále řidičským a občanským průkazem žalovaného či výplatní páskou označenou jménem žalovaného. Dne 18. 2. 2021 byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 8.000 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je [jméno] [příjmení]. Ve věci vedené Policií ČR, Oddělením hospodářské kriminality ve [obec] pod sp. zn. KRPE [číslo] jsou prověřována jednání podezřelého [jméno] [příjmení] spočívající mimo jiné v tom, že podezřelý dne 18. 2. 2021 prostřednictvím elektronické komunikace vedené po síti internet sjednal s žalobcem jménem žalovaného bez jeho vědomí a souhlasu smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] 18.02.21 ve výši 8.000 Kč, při sjednávání úvěru doložil kopii občanského průkazu vystaveného na jméno osoby [celé jméno žalovaného], kterou od něj získal pod falešnou záminkou jako jeho bývalý finanční poradce pod legendou o nutnosti doplnění a aktualizace osobních údajů, přičemž na základě těchto nepravdivě uvedených údajů mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr. O tomto byl žalobce [příjmení] [jméno] vyrozuměn a připojil se jako poškozený k trestnímu řízení proti podezřelému. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, k čemuž popsal způsob kontraktace. Je zřejmé, že žalobce v době uzavírání smlouvy mohl být přesvědčen, že uzavírá smlouvu přímo s žalovaným, zvlášť když disponoval osobními doklady, výpisem z účtu a též výplatními páskami žalovaného. Avšak v tomto řízení bylo prokázáno, že majitelem účtu č. [bankovní účet], na který byla částka 8.000 Kč odeslána, není žalovaný (jak by se bylo možno domnívat z žalobcem předloženého výpisu z účtu), ale [jméno] [příjmení], což bylo prokázáno ze sdělení banky, která tento účet vede. Jestliže pak podezřelým z trestné činnosti je [jméno] [příjmení], shledal soud věrohodným tvrzení žalovaného, že jeho osobní údaje byly zneužity. Jistě lze přisvědčit žalobci, že dokud podezřelý [jméno] [příjmení] nebude odsouzen, hledí se na něj jako na nevinného, avšak pro závěr o zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání postačí zjištění, že právně nejednal žalovaný, žalovaný náležitým způsobem neprojevil svoji vážnou vůli. Je pak na žalobci, aby bránil svá práva a svých práv se domáhal po správné osobě. Soud proto vzal v řízení za prokázané, že žalovaný právně nejednal, při právním jednání chyběla jeho vůle, a proto smlouva o úvěru nebyla uzavřena a jedná se o zdánlivé právní jednání, které nepůsobí právní následky. Žalovaný smlouvu o úvěru s žalobcem neuzavřel, ani částka 8.000 Kč nebyla poukázána na účet žalovaného. Žalovaný proto není povinen žalobci ničeho plnit a soud žalobu zcela zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.