14 C 129/2022-41 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 22 739 Kč s tím, že žalovaná provozovala v období 14.5.2019 – 31.10.2019, 1.11.2019 – 30.4.2020, 1.5.2020 – 16.11.2020, motorové vozidlo [registrační značka] [anonymizováno] a v období 14.11.2020 – 24.1.2021 vozidlo [registrační značka] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za tuto dobu je povinna zaplatit žalobci příspěvek dle ust. § 4 odst.1 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 35 Kč za den a 47 Kč za den, celkem tedy 22 739 Kč Náklady na uplatnění činí 300 Kč za každé výše zmíněné období. Žalované byla zaslána výzva k zaplacení příspěvku a nákladů na uplatnění, tato však na ni nereagovala. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná byla v období 14.5.2019 – 31.10.2019, 1.11.2019 – 30.4.2020, 1.5.2020 – 16.11.2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] [anonymizováno] a v období 14.11.2020 – 24.1.2021 vlastníkem vozidla [registrační značka] a v tomto období nebyla na tato vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovaná byla proto vyzvána, aby zaplatila příspěvek ve výši 35 Kč na den za první vozidlo a 47 kč za den za druhé vozidlo, celkem 22 739 Kč + náklady upomínání čtyřikrát 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy (zjištěno z výzev k úhradě příspěvku). Následně byla o zaplacení znovu upomínána (zjištěno z upomínek). Žalované byla zaslána také předžalobní výzva (zjištěno z výzvy a poštovního podacího archu). 5. Podle ust. § 2 odst.2, písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Podle ust. §4 odst. 1 tohoto zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst.5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ust. § 2 odst.1, písm. f) a písm.g) vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše denního příspěvku pro vozidlo o objemu válců do 1 350 cm3 částku 35 Kč denně pro vozidlo nad 1 350 cm3 pak 47 Kč denně. Podle ust. § 2a téže vyhlášky činí výše nákladů na upomínání 300 Kč. 6. Žalovaná byla tedy povinna zaplatit žalobci příspěvek určený zákonem ve výši celkem 22 739 Kč a čtyřikrát náklady na uplatnění 300 Kč, což neučinila, a musí tedy tuto částku zaplatit. 7. Žalobce požadoval po žalované zákonný úrok z prodlení, na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalované výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 958 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 750 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 228,50 Kč.