14 C 137/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 798 Kč s tím že jeho předchůdce dodával žalovanému dle smlouvy elektřinu, za niž mu žalovaný zůstal dlužen. Za období 15.3.2019 – 24.10.2019 vyúčtoval předchůdce žalobce žalovanému 3 798 Kč se splatností dne 20.11.2019. Žalovaný však dlužnou částku dosud neuhradil, ačkoliv byl k úhradě upomínán. Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne 13.12.2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se předchůdce žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za tuto elektřinu platit cenu dle ceníku v zálohách po 800 Kč měsíčně. (zjištěno ze smlouvy ze dne 13.12.2018). Za období 15.3.2019 – 24.10.2019 byl žalovanému vyúčtován nedoplatek ve výši 3 798 Kč se splatností 20.11.2019 (zjištěno z faktury [číslo]). Dne 2.12.2021 byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky a byl upozorněn na to, že dluh bude v případě nezaplacení vymáhán soudní cestou (zjištěno z upomínky ze dne 2.12.2021). Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek, žalovaný byl o tom vyrozuměn (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). 5. Žalovaný odebral elektřinu, za což byl povinen dle smlouvy zaplatit cenu podle ceníku, což neučinil a žalobce má proto právo, aby mu byla vyfakturovaná cena zaplacena. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, která se řídí jednak ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, jednak obecně ustanovením občanského zákoníku o kupní smlouvě, tedy ust. § 2079 a násl. Soud tedy uznal žalovaného povinným uhradit kupní cenu elektřiny ve výši 3 798 Kč. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 500 Kč za 2 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 100 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 168 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 1 368 Kč.