14 C 228/2021-44 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 981,89 Kč s tím že dodával žalovanému dle smlouvy elektřinu a plyn, za což mu žalovaný zůstal dlužen. Za období 3.10.2019 – 27.4.2020 vyúčtoval žalobce žalovanému za plyn 13 624,09 Kč se splatností dne 18.5.2020 za období 28.4.2020 – 15.7.2020 vyúčtoval žalobce žalovanému za playn 1 962 kč se splatností dne 11.8.2020 za období 15.4.2020 – 15.7.25020 vyúčtoval žalobce žalovanému za elektřinu 395,80 Kč se splatností dne 10.8.2020. Žalovaný však dlužnou částku dosud neuhradil, ačkoliv byl k úhradě upomínán. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 22.9.2019 uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených dodávkách plynu, podle které se žalobce zavázal dodávat žalovanému plyn a žalovaný se zavázal za to platit cenu podle ceníku v zálohách ve výši 2 000 Kč měsíčně (zjištěno ze smlouvy). Za období od 3.10.2019 – 27.4.2020 bylo žalovanému vyúčtováno k zaplacení 13 624,09 Kč podle ceníku plynu se splatností dne 18.5.2020 a za období od 28.4.2020 – 15.7.2020 bylo žalovanému vyúčtováno k zaplacení 1 962 Kč podle ceníku plynu se splatností dne 11.8.2020 (zjištěno z vyúčtování ze dne 4.5.2020 a 28.7.2020 ceníku plynu). Žalovaný uzavřel se žalobcem dne 22.9.2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za tuto elektřinu platit cenu dle ceníku v zálohách po 1 000 Kč měsíčně. (zjištěno ze smlouvy ze dne 22.9.2019). Za období 15.4.2020 – 15.7.2020 byl žalovanému vyúčtován nedoplatek ve výši 395,80 Kč se splatností 10.8.2020 (zjištěno z faktury [číslo]). Žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky a byl upozorněn na to, že dluh bude v případě nezaplacení vymáhán soudní cestou (zjištěno z upomínky). 5. Žalovaný odebral elektřinu, za což byl povinen dle smlouvy zaplatit cenu podle ceníku, což neučinil a žalobce má proto právo, aby mu byla vyfakturovaná cena zaplacena. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, která se řídí jednak ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, jednak obecně ustanovením občanského zákoníku o kupní smlouvě, tedy ust (§ 2079 a násl.) Soud tedy uznal žalovaného povinným uhradit kupní cenu elektřiny ve výši 395,80 Kč. Žalovaný odebral zemní plyn, za což byl povinen dle smlouvy zaplatit cenu podle ceníku, což neučinil a žalobce má proto právo, aby mu byla vyfakturovaná cena zaplacena. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, která se řídí jednak ust. § 72 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, jednak obecně ustanovením občanského zákoníku o kupní smlouvě, tedy ust § 2079 a násl. Soud tedy uznal žalovaného povinným uhradit kupní cenu plynu ve výši 15 586,09 Kč. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 750 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 070,50 Kč.