14 C 385/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 14 640,96 Kč s tím, že mu poskytl revolvingový spotřebitelský úvěr v celkové výši 54 481,11 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a žalobce jej prohlásil za splatný. Nyní žalobce požaduje 12 940,62 Kč na jistině, 993,04 Kč na úrocích, 245,92 náhradu upomínání a 221,78 Kč na smluvní pokutě. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil. (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 15.7.2015 uzavřeli účastníci smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut úvěr do maximálního rámce 150 000 Kč, který se zavázal splácet v měsíčních splátkách po 5% z vyčerpané částky. Úrok byl sjednán na 22,68% ročně, RPSN 48,43%. Poplatek za správu a vedení účtu 69 Kč měsíčně. Za pojištění byl žalovaný povinen hradit 4,99% z měsíční splátky úvěru. Smluvní pokuta byla sjednána na 8% z dlužné částky a byly sjednány i poplatky za upomínky (zjištěno ze smlouvy o úvěru a standardních informací). Ke dni 18.5.2021 činila dlužná částka 14 640,96 Kč, z toho poplatky 245,92 Kč, úroky 993,04 Kč, pokuta 221,78 Kč a pojištění 239,60 Kč (zjištěno z výpisu). Žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky (zjištěno z odstoupení ze dne 25.5.2021). Ještě předtím žalobce žalovaného dvakrát písemně vyzýval k zaplacení (zjištěno z výzev). Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Z ustanovení § 6 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění platném k datu uzavření smlouvy a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z citovaného nálezu ústavního soudu. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání (§ 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.). Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. 7. Žalovaný byl povinen podle smlouvy hradit měsíční splátky podle aktuální vyčerpané výše zůstatku, což nečinil a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný. Žalovaný je dále kromě jistiny povinen zaplatit žalobci i úrok, poplatky za vedení účtu, poplatky za upomínání a smluvní pokutu, celkem částku 14 640,96 Kč. 8. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 1 660 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 3 320 Kč za 2 úkony (převzetí věci a účast u jednání) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 2 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 600 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Lancia se spotřebou 4,8 l nafty na 100 km za 340 km při základní sazbě 4,70 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 36,10 Kč za jeden litr dle vyhl. č511/2021 Sb.), celkem 2 174 Kč a 10 půlhodin ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 1 489,90 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 9 384,80 Kč.