306 C 2/2022-48 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 30 837,64 Kč s příslušenstvím, jakož i povinnost nahradit žalobci náklady řízení, když uvedl, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne 29. 12. 2017 smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] + [anonymizováno] s příslušenstvím v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec]. Doba nájmu byla sjednána na období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že neplatil nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytu, což však žalovaný neučinil, a proto žalobce podal žalobu na vyklizení bytu a exekuci. Nájem skončil dne 31. 8. 2021 vyklizením bytu a jeho předáním žalobci na základě rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 5. 2021, č. j. 5 C 103/2021-22. Žalovaný dluží žalobci nájemné za měsíce leden 2021 až srpen 2021 v měsíční výši 4 383 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 249,64 Kč. 2. Usnesením ze dne 25. srpna 2022, č. j. 306 C 2/2022-43 a č. j. 306 C 2/2022-44 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 12. 2017 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným od 1. 1. 2018 vznikl nájemní vztah, na základě kterého vzniklo žalovanému právo užívat byt [číslo] o celkové podlahové ploše [anonymizováno] m² o velikosti [anonymizováno] + [anonymizováno] s příslušenstvím v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec]. Z evidenčního listu nájemce [adresa], jednotky [číslo] bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal platit žalobci od 1. 1. 2021 nájemné ve výši 4 308 Kč měsíčně + zálohy na služby v měsíční výši 2 546 Kč. Z předpisů a plateb žalovaného soud zjistil, že během užívání předmětného bytu žalovaný nehradil nájemné a zálohy na služby včas a ve smluvené výši, vznikl mu tak dluh v celkové výši 30 837,64 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce vyzval želovaného k uhrazení dlužné částky do 30. 11. 2021 s tím, že pokud nebude dlužná částka v tomto termínu uhrazena, bude věc řešena soudní cestou. Z rozsudku Okresního soud v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 5. 2021, č. j. 5 C 103/2021-22 bylo zjištěno, že byla žalovanému uložena povinnost vyklidit výše zmiňovaný byt ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku. Zápisem o předání a převzetí bytu žalobce prokázal, že nájemní vztah mezi ním a žalovaný byl ukončen dne 31. 8. 2021 z důvodu vyklizení. 5. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že mezi účastníky sporu byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 ve spojení s § 2235 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, na základě které se žalobce jako pronajímatel zavázal přenechat byt shora uvedený a žalovaný jakožto nájemce se zavázal platit nájemné. Žalobce dále prokázal, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy vyplývající, když neuhradil celou předepsanou výši nájemného a záloh na služby za měsíce březen 2021 až srpen 2021 v celkové výši 30 588 Kč spolu s nedoplatkem z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2020 ve výši 249,64 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku 30 837,64 Kč včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2., a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. 6. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě něhož soud přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, když tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 542 Kč. Soud dále žalobci přiznal náhradu za dva úkony podle §1 odst. 3) písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., po 300 Kč, celkem 600 Kč neboť jde o účastníka, který není zastoupen advokátem. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem jde o náklady řízení ve výši 2 142 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.