306 C 6/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 24 065 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužného nájemného a služeb souvisejících s nájmem bytu za období od prosince 2021 do dubna 2022 z nájemní smlouvy ze dne 26. 8. 2019, na základě které žalovaná užívala byt evidenčního čísla 5, sestávající z jednoho pokoje a jedné kuchyně s příslušenstvím v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Doba nájmu byla sjednána na období do 31. 12. 2022. Žalovaná neplnila řádně své povinnosti vyplývající z nájmu bytu tím, že neplatila nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Nájem bytu skončil dne 10. 4. 2022 výpovědí bez výpovědní doby. Žalovaná dlužila na nájemném a službách souvisejících s nájmem bytu částku 25 939 Kč a na vyúčtování služeb za rok 2021 částku 5 431 Kč, celkem tedy 31 370 Kč. Žalovaná dne 3. 5. 2022 uhradila nájemné za měsíc duben ve výši 4 905 Kč a mimořádnou splátku dluhu ve výši 2 400 Kč. Celková dlužná částka tak činí 24 065 Kč. 2. Usnesením ze dne 22. srpna 2022, č. j. 306 C 6/2022-27 a č. j. 306 C 6/2026-28 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z nájemní smlouvy ze dne 26. 8. 2019 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou od 1. 9. 2019 vznikl nájemní vztah, na základě kterého vzniklo žalované právo užívat byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] + [anonymizováno] s příslušenstvím v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Z dodatku [číslo] nájemní smlouvy ze dne 26. 8. 2019 bylo zjištěno, že nájemní vztah byl prodloužen do 31. 12. 2022. Z výpisu konta žalované ke dni 26. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaná nehradila sjednané platby řádně a včas, celkový dlužný zůstatek činil 25 939 Kč. Z vyúčtování [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že celkový náklad na služby činil 12 335,87 Kč, předepsané zálohy 13 224 Kč a celkové pohledávky - 6 319 Kč, proto celkový nedoplatek činil 5 431 Kč. Z výpovědi nájmu bez výpovědní doby ze dne 11. 3. 2022 bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla ukončena ke dni 10. 4. 2022 z důvodu dluhu na nájemném a plněních poskytovaných s užíváním bytu. Předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2022 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. 5. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že mezi účastníky sporu byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 ve spojení s § 2235 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, na základě které se žalobce jako pronajímatel zavázal přenechat byt shora uvedený a žalovaná jakožto nájemce se zavázala platit nájemné. Žalobce dále prokázal, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti ze smlouvy vyplývající, když neuhradila celou předepsanou výši nájemného a záloh na služby za měsíce prosinec 2021 až duben 2022 v celkové výši 31 370 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila část dlužné částky ve výši 7 305 Kč, nedoplatek tedy činí 24 065 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku 24 065 Kč včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2., a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť je s úhradou v prodlení. 6. Lhůta ke splnění uložené povinnosti byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Vzhledem k tomu, že žaloba byla k soudu podána důvodně a před jejím podáním byla žalovaná vyzvána k dobrovolnému splnění své povinnosti, přiznal soud ve prospěch žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízení podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. Žalobci bylo přiznáno právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 204 Kč a nákladů za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 2 100 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 6 300 Kč za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby k soudu) podle § 7 bod 5 za užití § 9 odst. 1 advokátního tarifu, § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu. Dále se jedná o 3 x 300 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, celkem 900 Kč. Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 1 512 Kč Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 9 916 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Lhůta ke splnění této povinnosti byla rovněž stanovena s odkazem na ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.