314 C 9/2021-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení 5 000 Kč s tím, že v březnu 2020 s ní uzavřel smlouvu o zápůjčce a předal jí před jejím domem částku 10 000 Kč v hotovosti na překlenutí jejích finančních problémů. Zápůjčka měla být vrácena do jednoho roku. Žalovaná během roku postupně uhradila 5 000 Kč v hotovosti, zbytek ani přes opakované žádosti žalobce dosud nevrátila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalované, která se na doručené předvolání nedostavila, o odročení nepožádala, svou neúčast neomluvila (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaná v květnu 2021 v konverzaci přes WhatsUp sdělila žalobci, že ví o tom, že mu má dávat ještě 5 000 Kč (zjištěno z konverzace). Žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku (zjištěno z upomínky). 5. Podle ust. § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce o tom, že jí byla poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč a ona dosud vrátila pouze 5 000 Kč, ačkoliv jí byla žaloba doručena do vlastních rukou. Z konverzace v telefonu je pak zřejmé, že si uvědomovala, že má vůči žalobci povinnost vrátit 5 000 Kč, což neučinila, a soud jí proto tuto povinnost uložil rozsudkem. 7. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od 1.4.2021 (pokud měla žalovaná vrátit peníze do března 2021, je od 1.4.2021 v prodlení), na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 4 000 Kč za 4 úkony (převzetí věci a žaloba, předžalobní upomínka, účast u jednání) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Volkswagen se spotřebou 7,5 l nafty na 100 km za 60 km při základní sazbě 4,70 Kč za jeden kilometr a prokázané ceně paliva 39,50 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 511/2021 Sb.), celkem 459,50 a 2 půlhodiny ztráty času po 100 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 1 230,50 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 8 090 Kč.