5 C 161/2022 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobci se domáhali rozhodnutí, že darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 30. 8. 2021, kterou [jméno] [jméno] (dále jen„ dlužník“) žalovanému daroval pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek p. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (dále jen„ nemovité věci“) jsou vůči žalobcům právně neúčinné. Dlužníku společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] vznikla na základě rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10. 2. 2021, č. j. 2 T 127/2019-875, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 6. 2021, č. j. 14 To 106/2021-28, povinnost zaplatit každému z žalobců na náhradě nemajetkové újmy částku 80 000 Kč. Na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21. 9. 2021, č. j. 2 T 127/2019-957, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 10. 2021, č. j. 14 To 361/2021-973, vznikla dlužníku povinnost zaplatit každému z žalobců částku 44 125, 675 Kč na nákladech potřebných k účelnému uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení. Dlužník na tyto dluhy částečně hradil, pro zbývající část je vedeno exekuční řízení, dlužník darovací smlouvou zkrátil uspokojení této vymahatelné pohledávky žalobců vůči dlužníkovi. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, strýc mu asi všechno neřekl. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni 10. 2. 2022 byl vlastníkem nemovitých věcí žalovaný, nemovité věci byly zatíženy věcným břemenem užívání ve prospěch dlužníka a zákazem zcizení po dobu života dlužníka, a dále exekučním příkazem k prodeji nemovitosti v exekučním řízení proti povinnému – žalovanému, právní účinky zápisu převodu práv z darovací smlouvy nastaly ke dni 31. 8. 2021. Z notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], N 108/2021, soud zjistil, že dlužník s žalovaným uzavřeli dne 30. 8. 2021 darovací smlouvu, na základě které dlužník bezúplatně převedl na žalovaného nemovité věci, žalovaný současně bezúplatně zřídil ve prospěch dlužníka věcně břemeno, doživotní služebnost požívacího práva, a zároveň se smluvní strany dohodly na zřízení věcného práva zákazu zcizení nemovitých věcí po dobu života dlužníka. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 1. 4. 2019, č. j. 210 C 21/2017 – 98, bylo zjištěno, že dlužníku bylo uloženo zaplatit žalobkyni b) částku 28 048 Kč s příslušenstvím. Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 6. 2021, č. j. 14 To 106/2021 – 928, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10. 2. 2021, č. j. 2 T 127/2019 – 875, soud zjistil, že dlužníku bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně s [jméno] [příjmení] každému z žalobců částku 80 000 Kč. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21. 9. 2021, č. j. 2 T 127/2019 – 957, bylo dlužníku a [jméno] [příjmení] uloženo nahradit společně a nerozdílně žalobci a) částku 88 215,35 Kč a žalobkyni b) částku 118 251,35 Kč. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 14. 10. 2021, č. j. 14 To 361/2021 – 973, bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21. 9. 2021, č. j. 2 T 127/2019 – 957, a dlužníku bylo uloženo zaplatit žalobci a) částku 44 125, 675 Kč a žalobkyni b) částku 44 125, 675 Kč na nákladech potřebných k účelnému uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy v trestním řízení. Z exekučních návrhů ze dne 21. 2. 2022 bylo zjištěno, že každý z žalobců podal exekuční návrh k provedení exekuce na majetek dlužníka za účelem uspokojení pohledávky ve výši 40 000 Kč a 44 125, 675 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2021 vyzvali žalobci žalovaného k navrácení v předchozí stav, případně k zaplacení částky 124 125, 675 Kč každému z žalobců, a upozornili žalovaného na možnost podání žaloby k uplatnění námitky relativní neplatnosti právního jednání. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 589 odst. 1 o.z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Dle ust. § 591 věty první o.z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. Soud vzal v řízení za prokázané, že dlužník darovací smlouvou ze dne 30. 8. 2021 bezúplatně převedl na žalovaného nemovité věci s účinky ke dni 31. 8. 2021. Žalobci mají za dlužníkem vykonatelné pohledávky, které dlužníkem nebyly uhrazeny, k jejich vymožení žalobci podali návrhy na nařízení exekuce. Vzhledem k tomu, že bezúplatné právní jednání dlužníka bylo provedeno v posledních dvou letech (když žaloba byla podána dne 22. 2. 2022) a žalobci mají vůči dlužníku vykonatelné pohledávky, jejichž uspokojení bylo právním jednáním dlužníka zkráceno, vyslovil soud tímto rozhodnutím relativní neúčinnost právního jednání dlužníka. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci měli ve věci plný úspěch, soud jim proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z částky 12 400 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba a účast na jednání) po 3 100 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1 200 Kč jako 4 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 800 Kč jako náhrady za promeškaný čas 8 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 2 674 Kč jako náhrady cestovného (ze sídla právního zástupce žalobce k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět při celkem 338 ujetých km, spotřebě vozidla 7,266 l BA na 100 km a ceně paliva 44,20 Kč za litr) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3 585,54 Kč (základ pro výpočet DPH je počítán ze všech nákladů vyjma soudního poplatku). Celková náhrada nákladů činí 22 660 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobců.