5 C 280/2022-13 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se domáhala zvýšení výživného, o kterém bylo naposledy rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.6.2019, č.j. [číslo jednací], a to na částku 6 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že bydlí v [obec] s přítelem, nájem hradí přítel. Od září 2022 nastoupila na dvouleté nástavbové studium na Střední škole sociální péče a služeb, obor podnikání, v [obec], zde nebude hradit školné, hradí se obědy, bude nakupovat učebnice. Rodiče jí na výživu pravidelně přispívají, matka jí posílá 2 000 Kč, když potřebuje, tak i více. Brigádně si přivydělává (od června do srpna vydělala celkem 8 000 Kč), nyní má podanou žádost do Alberta a absolvovala pohovor v cestovní kanceláři, předpokládá, že by mohla vydělat až 4 000 Kč měsíčně. Žalovaný se zvýšením výživného na částku 6 500 Kč měsíčně nesouhlasil, souhlasil by se zvýšením na maximálně 4 000 Kč, od května 2022 navýšil výživné na 3 500 Kč, v srpnu žalobkyni navrhl, že jí bude posílat 3 800 Kč, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], ve věci výživného pro tehdy nezletilou žalobkyni a nezletilou [jméno], soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů, na základě které se žalovaný zavázal přispívat na výživu žalobkyně částkou 3 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] částkou 2 700 Kč měsíčně. Žalobkyně byla v době rozhodování žákyní 9. třídy základní školy, průměrný příjem otce činil 13 986 Kč a z cestovních náhrad 1 760 euro. Z výučního listu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 15. 6. 2022 úspěšně ukončila vzdělávací program středního vzdělávání v oboru kadeřník. Z potvrzení o studiu a potvrzení o studiu – sdílené přílohy Úřadu práce v ČR soud zjistil, že žalobkyně je ve školním roce 2022 žákyní prvního ročníku denního studia oboru podnikání. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení a zprávy zaměstnavatele [právnická osoba] spol. s r.o., bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán, za období od března do srpna 2022 činil jeho čistý měsíční příjem 20 404 Kč, na cestovních náhradách mu bylo vyplaceno v průměru 1 602 euro. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalovaného byla dne 27. 6. 2022 poukázána částka 500 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ Všechno nejlepší k narozeninám“. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalovaného byla dne 23. 7. 2021 poukázána částka 500 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ příspěvek na dovolenou“. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu žalovaného byla dne 25. 6. 2021 poukázána částka 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ peníze k narozeninám a příspěvek na řidičák“. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 22. 8. 2022, č. j. [číslo jednací], ve věci výživného pro nezletilou [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že žalovanému bylo uloženo přispívat na výživu nezletilé částkou 3 800 Kč měsíčně, z odůvodnění bylo zjištěno, že žalovaný je ženatý, má celkem 3 vyživovací povinnosti, pracuje jako řidič, odjíždí v pondělí večer a vrací se po 14 dnech v sobotu, z diet spotřebuje asi 300 až 400 euro měsíčně, zbytek použije na potřeby domácnosti, hradí hypotéku částkou 7 680 Kč měsíčně. Nezletilá nastoupila na Střední školu sociální péče a služeb v [obec]. Matka měla období od ledna 2022 do června 2022 průměrný příjem 21 583 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle ust. § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Dle ust. § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. V době posledního rozhodování o výživném pro žalobkyni byla žalobkyně žákyní základní školy, v současné době po dokončení středoškolského studia studuje nástavbové studium. Okolnosti, ze kterých se při rozhodování o výživném vycházelo, se z tohoto důvodu podstatně změnily, soud proto změnil původní rozsudek dle ust. § 163 o.s.ř. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně je studentkou, po úspěšném ukončení střední školy (výuční list) studuje nástavbové studium (potvrzení o studiu), svoji kvalifikaci tak řádně prohlubuje, studium je účelné. S ohledem na to, že se jedná o formu studia denní, po žalobkyni nelze spravedlivě požadovat, aby dosahovala příjmů toliko vlastní prací. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni proto trvá. Rozhodným kritériem pro určení výše výživného je zásadně stejná životní úroveň rodiče a dítěte. Z potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje průměrní měsíční mzdy ve výši 20 404 Kč, jako řidič kamionové dopravy pobírá cestovní náhrady ve výši 1 602 euro, které při svých cestách zcela nespotřebuje (jak uváděl v řízení o výživném pro mladší dceru, spotřebuje asi 400 euro). Soud proto pro účely posouzení výše průměrného měsíčního příjmu vycházel ze součtu mzdy a jedné třetiny cestovních náhrad, což v přepočtu činí celkem asi 33 729 Kč. Z této částky lze pro účely výživného vyčlenit přibližně jednu čtvrtinu (pro všechny děti jednoho rodiče). Žalovaný má celkem tři vyživovací povinnosti, na výživném pro mladší dceru, která studuje stejnou střední školu jako žalobkyně, hradí 3 800 Kč měsíčně. S ohledem na tuto vyživovací povinnost a další vyživovací povinnost ke třetímu dítěti žalovaného, je měsíční výživné požadované žalobkyní ve výši 6 500 Kč zcela zjevně nepřiměřené. Žalobkyně bydlí se svým přítelem v nájmu, měsíční platby spojené s bydlením hradí přítel žalobkyně. Je lichá představa, že žalobkyně na výživném obdrží takovou částku, ze které uhradí poměrnou část nákladů bydlení a ostatní nezbytné výdaje spojené s jídlem, studiem, ošacením atp. Výše výživného musí odpovídat také odůvodněným potřebám oprávněného a schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Úhrada bydlení v [obec] namísto [obec] není odůvodněnou potřebou, lze-li bez větších obtíží tuto cestu absolvovat hromadnou dopravou. Nicméně jedná se o rozhodnutí žalobkyně, která je sama odpovědná za svá rozhodnutí, a jak sama v řízení uvedla, na své potřeby si přivydělává. Jinak jsou poměry žalobkyně standardní a odpovídají poměrům studenta obdobného věku a studia, nejsou ničím nepřiměřeně navyšovány. Matka žalobkyně hradí žalobkyni měsíční výživné s ohledem na její schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Soud proto, při zvážení všech rozhodných skutečností zmíněných výše, má za to, že odůvodněným potřebám žalobkyně, jakož i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaného, odpovídá částka měsíčního výživného totožná jako pro mladší dceru, a proto soud uložil žalovanému platit žalobkyni výživné ve výši 3 800 Kč měsíčně. Ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli v řízení poměrně stejně úspěšní (když ke zvýšení výživného došlo, avšak nikoliv v požadovaném rozsahu), soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.