6 C 101/2022-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil [příjmení] [příjmení] [jméno], [registrační značka], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Toto vozidlo však nemělo sjednáno zákonné pojištění od 30. 8. 2020 do 3. 11. 2020. Žalobce zaslal žalovanému písemnou výzvu k zaplacení předmětného příspěvku. Splatnost nastala uplynutím nejméně 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla odeslána žalovanému 31. 12. 2020. Žalovaný příspěvek nezaplatil. Žalobce odůvodnil svůj požadavek odkazem na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.). V daném případě činí denní sazba 47 Kč a je vynásobena počtem dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. 66 dní, celkem se jedná o částku 3 102 Kč. Žalobce dále uplatnil po žalovaném zaplacení 300 Kč jako náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 citovaného zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. § 2a). Žalobce dále uvedl, že žalovaný nezaplatil příspěvek ani na základě opakovaných upomínek. Ocitl se tak v prodlení a žalobce po něm požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 2. Usnesením ze dne 16. května 2022, č. j. 6 C 101/2022-25 a č. j. 6 C 101/2022-26 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 31. 12. 2020 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že vyzval žalovaného k zaplacení předmětného příspěvku, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu. Výzva byla adresována žalovanému na adresu jeho trvalého bydliště. Žalobce tak splnil svou povinnost, která pro něho vyplývá z ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce dále prokázal, že žalovaný nesplnil svou povinnost ani na základě upomínek o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 8. 4. 2021 a 7. 5. 2021. Neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky ze dne 7. 12. 2021. 4. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobě obsažené v žalobě o tom, že žalovaný coby vlastník (provozovatel) označeného vozidla neměl od 30. 8. 2020 do 3. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ustanovení § 1 odstavec 2 zákona č. 168/1999 Sbírky. Předmětné vozidlo tak nebylo pojištěno 66 dní. S přihlédnutím k zákonem ustanovené sazbě u tohoto vozidla, tj. 47 Kč za den, činí dluh 3 102 Kč. Dluh na příspěvku byl řádně vypočten v souladu s citovaným zákonem a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v platném znění. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužný příspěvek včetně poplatku za upomínání ve výši 300 Kč, který byl řádně uplatněn v souladu s citovanými právními předpisy a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. V téže lhůtě je povinen zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. V projednávané věci je zjevné, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu na základě výzvy žalobce a předžalobních upomínek, když dlužný příspěvek nezaplatil. Žalovaný se ocitl v prodlení od 17. 3. 2021 a soud proto žalobci vyhověl i ohledně požadavku na zaplacení požadovaného příslušenství. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b). Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod první advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal advokátovi žalobce paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží advokátovi žalobce DPH ve výši 21 % podle § 14a) advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. 189 Kč Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.