6 C 129/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Uvedl, že při zjišťování údajů o vozidle bylo zjištěno, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Toto vozidlo však nemělo sjednáno zákonné pojištění od 14. 8. 2020 do 31. 10. 2020. Žalobce zaslal žalované písemnou výzvu k zaplacení předmětného příspěvku. Splatnost nastala uplynutím nejméně 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla odeslána žalované 12.8.2021, splatnost nastala 27.8.2021. Žalovaná příspěvek nezaplatila. Žalobce odůvodnil svůj požadavek odkazem na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 2 odst. 1 písmeno g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.). V daném případě činí denní sazba 65 Kč a je vynásobena počtem dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. 79 dní, celkem se jedná o částku 5 135 Kč. Žalobce dále uplatnil po žalované zaplacení 300 Kč jako náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 citovaného zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. § 2a). Žalobce dále uvedl, že žalovaná nezaplatila příspěvek ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní výzvy odeslané dne 26. 1. 2022. Ocitl se tak v prodlení a žalobce po něm požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. 2. Usnesením ze dne 4. srpna 2022, č. j. 6 C 129/2022-26 a č. j. 6 C 129/2022-27 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 12. 8. 2021 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že vyzval žalovanou k zaplacení předmětného příspěvku, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu. Výzva byla adresována žalované na adresu jejího trvalého bydliště. Žalobce tak splnil svou povinnost, která pro něho vyplývá z ustanovení § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce dále prokázal, že žalovaná nesplnila svou povinnost ani na základě upomínek o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 18. 11. 2021. Neučinila tak ani na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 1. 2022. 5. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobě obsažené v žalobě o tom, že žalovaná coby vlastník (provozovatel) označeného vozidla neměla od 14. 8. 2020 do 31. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v ustanovení § 1 odstavec 2 zákona č. 168/1999 Sbírky. Předmětné vozidlo tak nebylo pojištěno 79 dní. S přihlédnutím k zákonem ustanovené sazbě u tohoto vozidla, tj. 65 Kč za den, činí dluh 5 135 Kč. Dluh na příspěvku byl řádně vypočten v souladu s citovaným zákonem a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., v platném znění. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužný příspěvek včetně poplatku za upomínání ve výši 300 Kč, který byl řádně uplatněn v souladu s citovanými právními předpisy a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. V téže lhůtě je povinna zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. V projednávané věci je zjevné, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu na základě výzvy žalobce a předžalobní upomínky, když dlužný příspěvek nezaplatila. Žalovaná se ocitla v prodlení od 27. 10. 2021 a soud proto žalobci vyhověl i ohledně požadavku na zaplacení požadovaného příslušenství. 6. Soud uložil žalované povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku, podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b). Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod první advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal advokátovi žalobce paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží advokátovi žalobce DPH ve výši 21 % podle § 14a) advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. 189 Kč Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.