6 C 141/2020-36 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované vrácení půjčky, která jí byla poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 4. 2014 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitel) a žalovanou. Původní věřitel poskytl žalované půjčku ve výši 3 750 Kč převodem na bankovní účet žalované. O poskytnutí zápůjčky žalovaná požádala prostřednictvím komunikace na dálku. Původní věřitel posoudil platební schopnost žalované, vyjádřil souhlas se smlouvou o půjčce a poskytl ve prospěch účtu žalované bezhotovostním převodem částku 3 750 Kč. Učinil tak 22. 4. 2014. Doba trvání smlouvy o zápůjčce byla stanovena do 6. 5. 2014. Do této lhůty se žalovaná zavázala splatit půjčené peněžní prostředky ve prospěch původního věřitele. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením zápůjčky, když 6. 5. 2014 zápůjčku nevrátila. Na svůj dluh ničeho neuhradila. Ke dni podání žaloby tedy činí dluh 3 750 Kč. Žalobce nepožaduje po žalované jiného příslušenství pohledávky. Uplatnil však právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky až do zaplacení. 2. Žalobce dále uvedl, že ve věci je aktivně legitimován, neboť původní věřitel – obchodní korporace [právnická osoba] postoupila pohledávku na [právnická osoba] s.r.o., [obec] – [část obce], dne 14. 5. 2018 a následně [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [obec] – [část obce] postoupila pohledávku na žalobce. Učinila tak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018. 3. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2018 a 13. 8. 2018. 4. Usnesením ze dne 10. března 2022, č. j. 6 C 141/2020-31 a č. j. 6 C 141/2020-32 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 6. Smlouvou o zápůjčce a výpisem z účtu žalobce prokázal, že původní věřitel, tj. společnost [právnická osoba] se sídlem [obec] poskytla žalované zápůjčku ve výši 5 000 Kč (nikoli 3 750 Kč, jak bylo tvrzeno v žalobě). Částka 5 000 Kč byla zaslána ve prospěch účtu žalované, tj. účtu, z něhož uhradila ověřovací poplatek podle článku 4.2.5 všeobecných obchodních podmínek. Ze smlouvy samotné bylo dále zjištěno, že se žalovaná podpisem smlouvy zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 700 Kč a výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 360 %. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku do 6. 5. 2014 Smlouva byla uzavřena podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k tomu, že žalobce nepožadoval po žalované zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ani výpůjční úrokovou sazbu, nezabýval se soud hodnocením, zda v této části je předmětná smlouva platně uzavřena. Soud vyhověl žalobě žalobce, když vzal za prokázané, že žalovaná půjčené peníze ve prospěch původního věřitele řádně a včas nevrátila. Žalobce v žalobě tvrdil, že se jednalo o částku 3 750 Kč. Z předložených listinných důkazů však vyplývá, že se jednalo o půjčku ve výši 5 000 Kč. Žalobce požaduje v žalobě menší než půjčenou částku, soud proto shledal jeho nárok důvodným. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přiznal soud ve prospěch žalobce i právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Soud uložil žalované povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku včetně požadovaného příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1999 Sb., v platném znění, § 14b. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vzniklo advokátovi žalobce právo na zaplacení odměny za každý úkon právní služby do zahájení řízení ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod první advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby pak náleží advokátovi žalobce paušální náhrada výdajů po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení 21 % DPH z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení jsou tak představovány částkou 1 489 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 o.s.ř.