6 C 187/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že se jedná o vrácení zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta podle smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 2. 2016 uzavřené s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] se sídlem Malta. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. 2. Žalobce dále uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce obdržel žalovaný částku 3 000 Kč. Podpisem smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], se smluvní strany dohodly, že smlouva je považována na uzavřenou okamžikem, kdy věřitel poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [právnická osoba]. V žádosti o zápůjčku rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 14. 3. 2016. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 14. 3 2016 zápůjčku ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalobce proto požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč, to je neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném neuplatnil. Vznesl však požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 3. Usnesením ze dne 12. září 2022, číslo jednací 6 C 187/2022-21 a číslo jednací 6 C 187/2022-22 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že je ve věci aktivně legitimován. Prokázal rovněž, že dopisem ze dne 19. 1. 2018 informoval žalovaného o postoupení předmětné pohledávky. 5. Z předloženého internetového formuláře„ Loan application“ bylo zjištěno, že žalovaný poskytl žalobci informace o své osobě za účelem získání finančních prostředků ve výši 3 000 Kč. Jedná se o elektronickou žádost. Z předložených standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl zájemcům standardní podmínky platné pro úvěrové smlouvy. Jednalo se o charakteristické rysy spotřebitelského úvěru. Tyto standardní informace o spotřebitelském úvěru nejsou obsahem smlouvy samotné, respektive předloženého formuláře, který byl vyplněn žalovaným. Potvrzením o provedené platbě. bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že na účet označený ze strany žalovaného byla odeslána platba ve výši 3 000 Kč. 6. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, ovšem nikoli z titulu nároku na vrácení zápůjčky podle smlouvy ze dne 11. 2. 2016. Soud považuje předloženou smlouvou, respektive předložený internetový formulář, za smlouvu neplatnou. Není uzavřena v souladu se zákonem číslo 145/2010 Sbírky, o spotřebitelském úvěru. Soud však uzavřel, že se jedná v případě žalovaného o bezdůvodné obohacení, které získal vyplacením finančních prostředků ve výši 3 000 Kč ve prospěch svého účtu. Soud proto z tohoto titulu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 3 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši. Tento nárok je důvodný podle § 2991 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník, a § 1970 téhož zákona za užití vyhlášky číslo 351/2013 Sbírky § 2. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky § 14b). V projednávané věci se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. V takovém případě náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč podle § 14b) odstavec 1 písmeno c) bod první. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno a) a d), to je převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal v jeho prospěch paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů podle § 14a) odstavec 1 advokátního tarifu a § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.