6 C 255/2021-126 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného při uzavření bezúplatného převodu pozemků označených v žalobě, nacházejících se v obci [obec] a [katastrální uzemí], zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce]. Podanou žalobou se domáhal uspokojení svého restitučního nároku, který ke dni podání žaloby byl představován částkou 3 099 188,34 Kč. Své restituční nároky odvozuje z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha číslo jednací PÚ [číslo] ze dne [datum]. Uvedl, že opakovaně žádal o převod náhradních pozemků na žalobce. Ve svých restitučních žádostech však nebyl úspěšný. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že je oprávněnou osobou – dědicem po zemřelé (oprávněné) osobě podle zákona o půdě panu [jméno] [příjmení], posledně bytem [adresa], který byl držitelem restitučních nároků za nevydaný nemovitý majetek v [katastrální uzemí], [územní celek]. [příjmení] [jméno] [příjmení] (otec žalobce) byl evidován jako oprávněná osoba podle zákona o půdě, v rámci vypořádání dědictví nabyl do svého výlučného vlastnictví restituční nároky na nemovitý majetek v [katastrální uzemí], [územní celek], po zemřelé paní [jméno] [příjmení]. 3. Žalobce odvozuje své restituční nároky zejména z rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha, č. j. PÚ 113/91/7 ze dne 25.3.2005. Restituční nárok zdědil po svém předchůdci, který od prvotního uplatnění v roce 1991 až do podání žaloby nebyl naturálně saturován. Žalobce se proto domáhá nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům podle § 11a) odst. 1 zákona o půdě. Žalovaný až do smrti právního předchůdce žalobce nebyl schopen nabídnout mu jako oprávněné osobě adekvátní náhradu a náhradní pozemky. Žalobce je ze strany žalovaného z veřejných nabídek nezákonně vylučován, když tvrdil, že jeho restituční nárok je nižší, neboť nelze zohledňovat stavební charakter nevydaných pozemků, když v době jejich odnětí státem se jednalo o pozemky zemědělské. Žalovaný při oceňování pozemků postupoval v rozporu se zákonnými postupy pro oceňování pozemků, zejména § 11a) odst. 13 zákona o půdě, podle kterého platí, že pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako pozemky stavební. Restituční řízení bylo zahájeno v roce 1991. Teprve rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 24.8.2018, č. j. 6 C 62/2018-411 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17.7.2019, č. j. 25 Co 284/2018-605 bylo určeno, že hodnota nevydaných pozemků podle rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha č. j. PÚ 113/91/7 ze dne 25.3.2005 pro stanovení výše restituční náhrady činí 7 986 000 Kč. Rozsudek v této části nabyl právní moci 6.10.2018. 4. Žalobce dále uvedl, že vedl se žalovanou stranou celou řadu soudních sporů před soudy České republiky, neboť postup žalovaného byl liknavý a svévolný. Na základě pravomocných rozhodnutí soudů byl již zčásti jeho restituční nárok uspokojen. V průběhu řízení žalobce upřesnil, že pravomocně bylo rozhodnuto o nároku ve výši 4 886 811,66 Kč. Stále zůstává neuspokojen nárok ve výši 3 099 188,34 Kč. 5. Žalovaný nesporoval tvrzení o tom, že žalobce je oprávněnou osobou pro uplatnění restitučního nároku podle zákona č. 229/91 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž nebylo sporu o tom, že právní předchůdce žalobce uplatnil svůj restituční nárok již v roce 1991 dle rozhodnutí PÚ [číslo] a dodnes nebyl jeho nárok ze strany žalované plně uspokojen. Nebylo rovněž sporu o tom, že hodnota restitučního nároku byla určena shora citovaným pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a činí celkem 7 986 000 Kč. Žalovaná strana rovněž nevznesla námitky k tvrzené liknavosti a svévoli žalované při uspokojení restitučního nároku. S podanou žalobou však nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že požadované náhradní pozemky nejsou vhodné k vydání, ačkoliv se jedná o pozemky ve vlastnictví státu – žalované. 6. Soud se v projednávané věci zabýval tím, zda pozemky označené ze strany žalobce lze vydat k uspokojení jeho restitučního nároku či nikoli, to znamená, zda jejich vydání brání překážka podle § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, ve znění pozdějších předpisů, případně podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, v platném znění. Soud se proto zabýval tím, zda převodu nebrání zákonné výluky či zda nejde o pozemek zatížený právem třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné trvalé problémy při hospodaření s takovým pozemkem, příp. zda nejde o pozemek zastavěný tvořící součást areálu, přičemž tato hlediska zkoumal se zřetelem ke skutkovým okolnostem daného případu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 4185/2019 ze dne 10.2.2020). 7. S ohledem na zjištěné skutečnosti a nesporná tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žaloba byla k soudu podána důvodně a je právem žalobce domáhat se uložení povinnosti strany žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, i když tyto požadované náhradní pozemky nebyly zahrnuty do předchozích veřejných nabídek, neboť je zjevné, že přístup strany žalované pro uspokojení restitučního nároku žalobce byl v daném případě liknavý a svévolný. Ze shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou je zjevné, že výše restitučního nároku byla pevně stanovena teprve v roce 2018. Do té doby strana žalovaná ztěžovala uspokojení restitučního nároku nesprávným oceněním. Nesprávné ocenění restitučního nároku pak ztěžovalo žalobci cestu při jeho uspokojení. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu Státního pozemkového úřadu může oprávněná osoba za předpokladu svého aktivního přístupu k uspokojení nároku uplatnit nárok na vydání náhradního pozemku u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.5.2019, sp. zn. 28 Cdo 337/2019). V souzené věci je zjevné, že právní předchůdce žalobce uplatnil svůj nárok v zákonné lhůtě a nebyl uspokojen od roku 1991, tj. přes více než 30 let. Právě v důsledku liknavého přístupu žalovaného nelze po žalobci spravedlivě požadovat účast na veřejných nabídkách a bylo na místě shledat žalobu za důvodně podanou. 8. Z nesporných tvrzení účastníků a listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného. 9. Za účelem zjištění charakteru pozemků požadovaných k vydání soud provedl dokazování čtením předložených listinných důkazů, vyjádřením Města Králíky a vyjádřením Městského úřadu Králíky, Odboru územního plánování a stavebního úřadu. 10. Ze shora citovaného listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a k. ú. [část obce] bylo mimo jiné zjištěno, že pozemek parcela [číslo] je evidován v katastru nemovitostí jako orná půda, součást zemědělského půdního fondu. Pozemek je zatížený existencí věcného břemene. Popsaný charakter označeného pozemku je zjevný i z předložené orto foto mapy. Smlouvou o zřízení věcného břemene [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný jako povinný uzavřel smlouvu se společností [právnická osoba] se sídlem [obec] podle § 1257 - § 1266 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle které povinný zřídil ve prospěch oprávněného věcné břemeno ke služebnému pozemku parcela [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce]. Věcné břemeno spočívá v právu umístit, zřídit a provozovat stavbu zařízení distribuční soustavy specifikované v článku II. této smlouvy a povinností povinného je zdržet se po dobu trvání věcného břemene na služebném pozemku provádění činností, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost zařízení stavby distribuční soustavy nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, a které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup oprávněného ke stavbě zařízení distribuční soustavy. Dále spočívá v právu zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku potřebné obslužné zařízení, jakož i provádět na součásti distribuční soustavy úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti včetně jejího odstranění. Rozsah zatížení věcným břemenem byl stanoven geometrickým plánem [číslo] který byl potvrzen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum]. Tento geometrický plán tvoří nedílnou součást předmětné smlouvy. Věcné břemeno bylo zřízeno úplatně na dobu neurčitou. 11. Ohledně pozemku parcela [číslo] v k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že se jedná o zemědělský pozemek trvalý travní porost,