6 C 388/2021-41 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 15 188,59 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku včetně náhrady nákladů řízení. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 18. 7. 2019 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru [číslo] podle které byl žalovanému poskytnut úvěr (kontokorent), přičemž limit byl dle článku 2.1 Smlouvy o úvěru sjednán ve výši 12 000 Kč. Kontokorent byl poskytován ke sporožirovému účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,90 % s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit a to v závislosti na výši referenční úrokové sazby zveřejněné v oznámení [obec] [anonymizováno] o úrokových sazbách. Podle článku 3.1 písmeno c) smlouvy byl žalobce vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce oprávněn připsat splatné úroky k jistině kontokorentu. 2. Žalobce dále uvedl, že se žalovaný zavázal uhradit veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou, a to jednak ceny sjednané ve smlouvě samotné a dále ceny stanovené v sazebníku smlouvy. Sjednané úroky, náklady a výdaje se započítávaly do sjednané výše kontokorentu. Žalovaný se rovněž zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentního úvěru a celou výši kontokorentu splatit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, když překročil rámec limitu kontokorentu a takto splatné pohledávky převyšující limit na opakované výzvy nevyrovnal. Žalovaný byl v konečném zůstatku až 3 574,98 Kč nad limitem kontokorentu. To znamená zůstatek – 15 574,98 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnost udržovat kontokorent ve sjednaném limitu, využil žalobce svého práva podle článku 3.2 Smlouvy a ukončil možnost čerpání kontokorentu a prohlásil celou dlužnou pohledávku za splatnou k datu 1. 11. 2020. 3. Ke dni zesplatnění úvěru vznikla žalobci za žalovaným pohledávka ve výši 15 565,20 Kč. Jedná se o dlužnou jistinu kontokorentu ve výši 15 188,59 Kč, dlužný obchodní úrok ve výši 189 Kč a dlužný úrok z prodlení ve výši 187,61 Kč. Příslušenství jistiny představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni zneplatnění, tj. od 2. 11. 2020 do zaplacení, a obchodní úrok ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. rovněž od 2. 11. 2020. Po zesplatnění žalovaný neuhradil ničeho. 4. Usnesením ze dne 27. května 2022, č. j. 6 C 388/2021-31 a č. j. 6 C 388/2021-32 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 6. Žalobce prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě zejména smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 18. 7. 2019 a všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba] platnými od 1. 1. 2014, které jsou její nedílnou součástí, dále také sazebníkem [právnická osoba] pro bankovní obchody – úvěry na kontokorentním účtu. Prokázal rovněž dopisem ze dne 3. 11. 2020, že žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky ve výši 15 574,98 Kč, tj. nepovolený záporný zůstatek ve výši 15 188,59 Kč a řádné úroky a zákonné úroky z prodlení ve výši 386,39 Kč. Žalovaný byl vyrozuměn o tom, že je nutné dlužnou částku neprodleně zaplatit na účet, jehož číslo bylo ve výzvě uvedeno. Byl rovněž srozuměn s tím, že k datu doručení této výzvy odstupuje žalobce od dohody o vydání a používání debetních karet. Žalobce dále prokázal, že výzvou ze dne 24. 6. 2021 vyzýval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 17 034,89 Kč. Jednalo se o předžalobní výzvu, v níž byl žalovaný vyrozuměn o tom, z jakého titulu předmětná pohledávka vznikla. 7. Shora citovanými listinnými důkazy vzal soud za prokázané, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “o. z.“). Žalovaný řádně neplnil podmínky vyplývající z této smlouvy a žalobci proto vzniklo právo zesplatnit úvěr a prohlásit celou dlužnou pohledávku za splatnou. V daném případě se tak stalo k datu 1. 11. 2020. V souladu s článkem 4.1 smlouvy o kontokorentním úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost hradit dohodnuté úroky ve výši 18,90 % ročně. Ke dni zesplatnění byl vyčíslen částkou 189 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částkou 187,61 Kč. I po zesplatnění vznikla žalovanému povinnost platit ve prospěch žalobce úrok z prodlení v dohodnuté výši, tj. 18,90 % a úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, když se ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. 8. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Pokud jde o uplatněný nárok na zaplacení úroků z prodlení, soud jej shledal důvodným podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, § 14b), když se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Advokátovi žalobce tak náleží odměna za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod druhý, tj. v daném případě celkem 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání návrhu ve věci samé a výzva k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem (§ 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu). Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce také paušální náhrada výdajů po 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) citované vyhlášky, tj. 300 Kč. Dále 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem se jedná o náklady řízení ve výši 2 252 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.