6 C 43/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za cesty, které uskutečnila hromadnou dopravou provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], a.s. bez platného jízdního dokladu. Žalobce uvedl, že žalovaná nastoupila přepravu na lince označeného přepravce dne 19. 5. 2020 a dne 26. 5. 2020. Tím došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. V uvedené dny se žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na místě byla vždy vyzvána k zaplacení jízdného ve výši 20 Kč za každou jízdu a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila, a to ani na základě písemné výzvy ze strany žalobce, ani na základě předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobce. 2. Žalobce dále uvedl, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2021. Tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalovaná dlužnou pohledávku nezaplatila a ocitla se v prodlení. Žalobce proto uplatnil po žalované zaplacení i zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti každé předmětné pohledávky. 3. Usnesením ze dne 13. dubna 2022, č. j. 6 C 43/2022-16 a č. j. 6 C 43/2022-17 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak učinil podle § 115a zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 19. 5. 2020 a ze dne 26. 5. 2020 žalobce prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že v uvedené dny žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], a.s. vždy bez jízdního dokladu. Revizorem byla proto v obou případech vyzvána k zaplacení jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 5. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 3. 2021 svou aktivní věcnou legitimaci. Prokázal dále, že dne 19. 5. 2020 a dne 26. 5. 2020 žalovaná cestovala hromadnou dopravou města Hradce Králové bez jízdních dokladů. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce tak byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) Smlouvou o přepravě se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V daném případě žalovaná ani jedno jízdné nezaplatila. V souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce vznikla žalované povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení i s přihlédnutím k ustanovení § 18a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vzniklo žalobci právo požadovat po žalované zaplacení částky 1 520 Kč za každou cestu, kterou žalovaný uskutečnil bez jízdního dokladu, tj. celkem 3 040 Kč za dvě jízdy. Soud přisvědčil nároku žalobce na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen“ advokátní tarif“). Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží právnímu zástupci žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písmeno c) bod první advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal právnímu zástupci žalobce paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží právnímu zástupci žalobce DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, podle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaný je dle § 149 odstavec 1 o. s. ř. povinen nahradit je k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.