6 C 447/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému za cestu, kterou uskutečnil hromadnou dopravou provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], a.s. bez platného jízdního dokladu. Žalobce uvedl, že žalovaný nastoupil přepravu na lince označeného přepravce dne 11. 3. 2019. Tím došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. V uvedený den se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Na místě byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný částku neuhradil, a to ani na základě písemné výzvy ze strany žalobce, ani na základě předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobce. 2. Žalobce dále uvedl, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. Žalovaný dlužnou pohledávku nezaplatil a ocitl se v prodlení. Žalobce proto uplatnil po žalovaném zaplacení i zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky. 3. Usnesením ze dne 21. března 2022, č. j. 6 C 447/2021-20 a č. j. 6 C 447/2021-21 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak učinil podle § 115a zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř) a při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne 11. 3. 2019 žalobce prokázal svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, že v uvedený den žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], a.s. bez jízdního dokladu. Revizorem byl proto vyzván k zaplacení jízdného 16 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 5. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 svou aktivní věcnou legitimaci. Prokázal dále, že dne 11. 3. 2019 žalovaný cestoval hromadnou dopravou města Pardubice bez jízdního dokladu. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce tak byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) Smlouvou o přepravě se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V daném případě žalovaný jízdné nezaplatil. V souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobce vznikla žalovanému povinnost uhradit právnímu předchůdci žalobce jízdné ve výši 16 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení i s přihlédnutím k ustanovení § 18a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném zaplacení částky 1 516 Kč za cestu, kterou žalovaný uskutečnil bez jízdního dokladu. Soud přisvědčil nároku žalobce na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky podle § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen“ advokátní tarif“). Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží právnímu zástupci žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč podle § 14b odst. 1 písmeno c) bod první advokátního tarifu. Právní zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal právnímu zástupci žalobce paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží právnímu zástupci žalobce DPH ve výši 21 %, tj. 189 Kč, podle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaný je dle § 149 odstavec 1 o. s. ř. povinen nahradit je k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.