6 C 5/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 540 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 15. 12. 2021, v celkové výši 17,29 Kč. Žalobce uvedl, že dlužná částka ve výši 540 Kč je součtem dlužných poplatků, které žalovaný neplatil jako držitel televizního přijímače. Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Současně mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Od června 2021 do září 2021 vznikl dluh ve výši 540 Kč (4 x 135 Kč). Měsíční platba poplatků ve výši 135 Kč se stala splatnou vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně stanovené poplatky nezaplatil, vzniklo žalobci právo podle § 10 téhož zákona uplatnit svůj nárok u soudu a to včetně zaplacení úroků z prodlení. 2. Soud žalobě vyhověl vydáním elektronického platebního rozkazu ze dne 22. prosince 2021, č. j. EPR 296721/2021-5, proti kterému podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor. Nárok žalobce neshledal důvodným. Namítl, že je osvobozen od povinnosti platit poplatky za užívání televizního přijímače z důvodu, že se dlouhodobě ocitá na pokraji chudoby, neboť je plně invalidní a pobírá nízký invalidní důchod. Ze strany žalobce měl být osvobozen od úhrady poplatků, ale najednou byl vyzván k úhradě poplatků, neboť nesplnil podmínky pro osvobození. Nesouhlasí s tím, že by nesplnil, nebo nějak porušil podmínky pro osvobození od úhrady televizních poplatků. Po nárokovaném období mu měl žalobce potvrdit, že podmínky pro osvobození splňuje. Žalovaný se s nařízeného ústního jednání omluvil a souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Žalobce i po vznesených námitkách žalovaného setrval na svém požadavku. Namítl, že pokud žalovaný chce být osvobozen od placení televizního poplatků, je zapotřebí, aby nejenže splňoval podmínky pro osvobození, ale rovněž byl aktivní v tom, že o toto osvobození řádně požádá a doloží, že podmínky pro tento nárok splňuje, a to každých 6 měsíců, neboť osvobození je prováděno ze zákona pouze na dobu 6 měsíců, poté musí fyzická osoba zažádat znovu. Jelikož žalovaný žádost o osvobození od televizního poplatku nezaslal, byl povinen televizní poplatky pro období od června 2021 dále hradit, neboť nebyl pro toto období od poplatků osvobozen. 4. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal listinnými důkazy, zejména písemnou informací žalovanému o zařazení do evidence poplatníků, výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků a doručenkou k této výzvě. Z posudku o invaliditě vydaným [stát. instituce] dne 11. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný trpí [anonymizována tři slova], kdy jeho stav odpovídá invaliditě III. stupně s trvalou platností a jeho míra poklesu pracovní schopnosti je 70 %. Z ústřižku poštovní poukázky bylo zjištěno, že výše invalidního důchodu žalovaného za období 8. 11. 2021 – 7. 12. 2021 je ve výši 5 222 Kč. 5. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o televizních a rozhlasových poplatcích, je od rozhlasového a televizního poplatku osvobozena fyzická osoba, jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima a žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. Podle odst. 3 téhož ustanovení účinky nároku na osvobození nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození. 6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a nárok žalobce shledal důvodný podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Soud sice vzal za prokázané, že u žalovaného jsou dány předpoklady pro osvobození od úhrady televizních poplatků, když jeho příjem nedosahuje 2,15násobku životního minima, avšak s ohledem na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, neshledal skutečnost, že žalovaný byl automaticky od hrazení televizních poplatků osvobozen, jako důvodnou. Žalovaný svou zákonnou povinnost spočívající v žádosti a doložení, že podmínky pro osvobození u něj trvají, a to v pravidelné šestiměsíční lhůtě, neboť účinky osvobození končí nejpozději uplynutím 6ti kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození, nesplnil, když tuto skutečnost v květnu 2021 znovu nedoložil. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu televizních poplatků za období od června 2021 do října 2021, tj. za dobu, kdy žalovaný znovu nezažádal a nedoložil, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození. Na základě těchto skutečností soud zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Žalovaný je povinen zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na zaplacení nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku, tj. 400 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za úkony, které odpovídají třem úkonům podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., které jsou představovány celkovou částkou 500 Kč (2 x 100 Kč za výzvu k plnění a písemné podání žaloby dle § 2 odst. 1. a 1 x 300 Kč za písemné vyjádření po podání návrhu na zahájení řízení dle ust. § 2 odst. 3) Žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. II. ÚS 1333/14 ze dne 18. 2. 2015, u České televize lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využít právní pomoci advokátů. Nebude-li prokázán opak, nejsou náklady za zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.