6 C 91/2022-15 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 51 048 Kč za odebrané a nezaplacené pohonné hmoty do vozidel. Uvedl, že žalovaný převzal od žalobce tankovací karty [číslo] [číslo] [číslo]. Jejich prostřednictvím opakovaně čerpal pohonné hmoty do vozidel. Žalobce po provedených odběrech vystavoval jednotlivé faktury. V roce 2020 žalovaný neuhradil 2 faktury a v roce 2021 celkem 8 faktur. Žalovaný nezaplatil: -) fakturu č. [rok] splatnou 25. 5. 2020 na částku 6 464 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 20. 6. 2020 na částku 10 713 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 26. 1. 2021 na částku 6 354 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 20. 2. 2021 na částku 4 785 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 20. 3. 2021 na částku 1 317 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 5. 5. 2021 na částku 7 968 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 25. 5. 2021 na částku 4 195 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 25. 6. 2021 na částku 1 803 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 25. 7. 2021 na částku 1 441 Kč, -) fakturu [číslo] splatnou 30. 9. 2021 na částku 6 008 Kč. 2. Žalobce dále uvedl, že kromě faktur posílal žalovanému mailem i přehled čerpání s uvedením přesného času čerpání a množství pohonných hmot. Žalovaný provedená čerpání nikdy nesporoval. Dlužnou částku však nezaplatil ani na základě opakovaných upomínek. S ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu uplatnil žalobce k zaplacení také úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, a to u obou faktur z roku 2020 ode dne následujícího po splatnosti a u faktur z roku 2021 z jejich součtu ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury. 3. Usnesením ze dne 29. března 2022, č. j. 6 C 91/2022-9 a č. j. 6 C 91/2022-10 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě do 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 5. Předloženými fakturami označenými v žalobě žalobce prokázal své tvrzení o tom, že vyzýval žalovaného k zaplacení čerpaných pohonných hmot, a to ve výši uvedené v žalobě. Čerpání prováděl za použití karty [číslo]. Ve všech případech se jednalo o čerpání motorové nafty z čerpací stanice žalobce. Žalobce rovněž prokázal, že předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2021 vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 51 048 Kč za odebranou naftu a 4 378 Kč jako zákonný úrok z prodlení. Celkem se jednalo o částku ve výši 55 426 Kč. 6. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná. Ve věci bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že žalovaný čerpal prostřednictvím tankovací karty [číslo] opakovaně pohonné hmoty na čerpací stanici žalobce. Žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení čerpaných pohonných hmot vystavenými fakturami tak, jak je uvedeno v žalobě. Vzhledem k tomu, že odebrané pohonné hmoty nebyly řádně zaplaceny, vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném zaplacení dlužné částky tak, jak je uvedeno v žalobě. Mezi účastníky sporu došlo k uzavření kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobce jako prodávající dodal žalovanému pohonné hmoty a žalovaný jako kupující byl povinen zaplatit žalobci kupní cenu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo rovněž žalobci právo požadovat po něm k zaplacení úrok z prodlení v zákonem stanovené výši tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. 7. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 2 042 Kč a náklady se zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. V projednávané věci náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 3 180 Kč podle § 7 bod pátý advokátního tarifu ve spojení s ustanovením § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písmeno a), d) advokátního tarifu). Náleží mu tak celkem odměna ve výši 9 540 Kč. Ke každému úkonu právní služby tak náleží advokátovi žalobce paušální náhrada po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů náleží advokátovi žalobce DPH ve výši 21 % podle § 14a odst. 1 advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 21 % (2 192,40 Kč). Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 042 Kč se jedná o náklady řízení ve výši 14 674,40 Kč. Žalovaný je povinen je nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.