7 C 20/2022-12 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 1 059 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že dne 23.3.2021 žalovaný užil k přepravě vozidlo předchůdce žalobce Českých drah a.s. (dále též předchůdce) na lince ČD a.s. bez platného jízdního dokladu. Dlužné jízdné činilo 59 Kč a přirážka k jízdnému 1 000 Kč. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.9.2021, což bylo žalovanému oznámeno 14.9.2021 spolu s předžalobní výzvou. Žalovaný se po celou dobu řízení k věci nevyjádřil, k jednání soudu se ač řádně a včas předvolán nedostavil. Jelikož se žalobce z nařízeného jednání omluvil, bylo soudem jednáno v jejich nepřítomnosti a rozhodnuto na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný užil dne 23.3.2021 k přepravě vozidlo provozované předchůdcem bez platného jízdního dokladu, když žalovaný uvedeného dne nastoupil do přepravy v Olomouci a předložil jízdenku z Lanškrouna do Břeclavi přes Českou Třebovou a Brno (kratší směr) v důsledku čehož mu vznikla povinnost doplatit jízdné 59 Kč, což neučinil (oznámení o závadách, potvrzení o nedodržení SPPO). Přirážka za jízdu bez jízdního byla účtována ve výši 1 000 Kč (tarif, smluvní přepravní podmínky). Žalovanému pak byla zaslána předžalobní upomínka spolu s oznámením o postoupení pohledávky dne 14.9.2021 (předžalobní upomínka + oznámení o postoupení pohledávky, poštovní podací arch). Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Dle § 2550 o.z. se dopravce smlouvou o přepravě osoby zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné, přičemž se dopravce při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti pak upraví přepravní řády §2551 o.z.. Ust. § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách uvádí, že je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 5 písm. c/ je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky podle § 37 odst. 6 daného předpisu stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Strany mezi sebou platně uzavřely smlouvu o přepravě. Předchůdce svou povinnost splnil, když žalovanému poskytl přepravu, žalovaný však řádně a včas nezaplatil stanovené jízdné. Je tak povinen zaplatit nejen toto jízdné (59 Kč), ale i stanovenou přirážku k jízdnému (1 000 Kč) a odpovídající úroky z prodlení dle § 1970 o.z. od 1. dne, kdy se dostal s plněním tohoto dluhu do prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobce současně prokázal, že na něho přešla pohledávka za žalovaným, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.