12 C 143/2022-48 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15.9.2022 a doplněnou podáním ze dne 29.9.2022 domáhal snížení výživného na částku 1 000 Kč, a to počínaje 1.10.2022. Žalobu odůvodnil tím, že na jeho straně došlo ke změně poměrů. Vzhledem k jeho invalidnímu důchodu a zdravotnímu stavu jej nikdo nechce zaměstnat. Žalobce pobírá invalidní důchod ve výši 9 558 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 3 522 Kč. Žije sám v rodinném domě. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že již při posledním rozhodování o výživném byl žalobce v dlouhodobé pracovní neschopnosti, měl požádáno o invalidní důchod. A k této skutečnosti soud již přihlížel. Invalidní důchod byl žalobci přiznán v listopadu 2020 a od té doby si vyživovací povinnost vůči žalovanému plnil řádně a včas. Ke změně poměrů naopak došlo na straně žalovaného. Žalovaný je od 1.9.2020 studentem Středního odborného učiliště [anonymizováno] v [obec]. Nástup na střední odbornou školu představuje zásadní změnu v poměrech žalovaného, a to v podobě navýšení jeho potřeb spojených zejména se studiem a denním dojížděním. Potřeby žalovaného jsou standardní s ohledem na věk a studium mimo bydliště a nejsou nepřiměřeně navyšovány. Žalovaný bydlí u své matky, která mu kromě stravy a bydlení hradí úrazové pojištění 425 Kč měsíčně, na stavební spoření poukazuje měsíčně splátku 200 Kč a hradí náklady na telefon, internet. Vzhledem k tomu, že studium vyžaduje povinnou denní účast žalovaného na výuce, je výhradně odkázán na výživu svých rodičů. Jeho pravidelné měsíční výdaje činí náklady spojené s dopravou do [anonymizováno] ve výši 1 360 Kč, za obědy ve školní jídelně hradí 594 Kč. V souvislosti se studiem uhradil žalovaný jednorázové platby – poplatek za doklady na svařování 1 200 Kč, poplatek za certifikát evropská zkouška, za pracovní oděvy 1 900 Kč a učebnici angličtiny 200 Kč. Žalovaný má za to, že od poslední úpravy výživného nedošlo na straně žalobce ke změně poměrů snížením jeho příjmů. Naopak došlo ke změně poměrů na straně žalovaného, a to v souvislosti s nástupem a absolvováním vyššího stupně vzdělávání. Žalovaný navrhl, aby žaloba vyla zamítnuta jako nedůvodná. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 27.2.2020, č.j. 0 Nc 4006/2020-30 bylo zjištěno, že žalobce je povinen počínaje 1.11.2019 přispívat na výživu žalovaného částkou 3 300 Kč měsíčně. Soud vycházel z toho, že žalobce byl v dočasné pracovní neschopnosti a pobíral dávky nemocenského pojištění ve výši 18 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl žákem základní školy. 4. Z účastnického výslechu žalobce bylo zjištěno, že pobírá invalidní důchod a doplatek na bydlení. Tato dávka by mu měla být odebrána, žalobce požádal o příspěvek na bydlení. Výživné platí. Má zdravotní omezení, Úřad práce mu sháněl pracovní místo pro invalidy. Má jít na operaci, přesný termín ale ještě nemá. Nemůže zvedat těžké věci a může být zaměstnán pouze na šest hodin denně. Úspory žádné nemá. S žalovaným nekomunikuje. Nemá další vyživovací povinnost. 5. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěné, že žalobce výživné řádně platí. Nad rámec výživného ničím nepřispívá. Žalovaný studuje ve 3.ročníku. Po skončení půjde na nástavbu, která trvá asi rok a půl. Do školy dojíždí. Ve volném čase chodí do posilovny, za kterou měsíčně platí 1 500 Kč. V létě byl na brigádě, vydělal si asi 20 000 Kč, za které si koupil kolo a notebook. Nemá zvýšené výdaje se zdravotním stavem. 6. Z listinných důkazů byl dále zjištěno, že žalobce je počínaje zářím 2022 příjemcem invalidního důchodu prvního stupně ve výši 9 558 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.8.2022). Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Orlicí ze dne 14.10.2022 soud zjistil, že naposledy byl žalobce zaměstnán u spol. [právnická osoba] a jeho pracovní poměr trval od 2.12.2013 do 9.12.2020. Z oznámení Úřadu práce ČR ze dne 18.7.2022 bylo zjištěno, že žalobci byla zvýšena dávka doplatek na bydlení z částky 2 161 Kč na 2 318 Kč měsíčně. Žalobci byl vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 1 203 Kč za měsíce červenec, srpen a září 2022. Za měsíc listopad 2022 byla tato dávka vyplacena ve výši 1 801 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne 14.12.2022 bylo zjištěno, že u žalobce je evidováno pracovní omezení, které potvrdil [anonymizováno] [příjmení]. Jedná se o prakticky nefunkční pravou horní končetinu u praváka. Úřad práce dále potvrdil, že žalobce se ucházel o volné pracovní místo u spol. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], ale vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobce nejsou tyto pozice vhodné. Ze zprávy Středního odborného učiliště [anonymizováno], [obec] ze dne 19.10.2022 bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v 1.a 2.ročníku částku 1 200 Kč za pracovní oděvy, ve 3. ročníku pak 700 Kč. Pokud jde o poplatky za stravu, v 1. ročníku byla uhrazena částka 1 903 Kč, ve 2. ročníku 4 332 Kč. Poplatek za svařování pak činil 1 200 Kč a za certifikát evropské zkoušky svařování pak rovněž 1 200 Kč. Za učebnici angličtiny žalovaný zaplatil 200 Kč. Žalovaný soudu předložil jízdenky, z nichž bylo zjištěno, že denně žalovaný vynaloží částku 68 Kč za dojíždění. Z přílohy k žádosti o přiznání dávky doplatku na bydlení bylo zjištěno, že žalobce měsíčně platí částku 1 870 Kč za elektřinu, náklady na ostatní energie činí 2 396,31 Kč. 7. Dle § 910 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále o.z.), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Dle § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Ke změně výživného může dojít vždy, změní-li se potřeby dítěte nebo poměry na straně rodičů (§ 923 o.z.). 8. Změna poměrů, která je způsobilá přivodit změnu výživného, musí být trvalá a nikoliv jen přechodná. Na základě provedených důkazů soud dovodil, že taková změna v projednávané věci nastala. Z provedeného dokazování vyplývá, že u žalobce došlo ke snížení jeho měsíčních příjmů oproti poslednímu rozhodnutí ve věci, kdy pobíral dávky nemocenského pojištění ve výši cca 18 000 Kč měsíčně. Žalobce je nyní příjemcem invalidního důchodu a je doplácen dávkami hmotné nouze. Jeho příjem se tak měsíčně pohybuje okolo 11 500 Kč měsíčně. Soud zjišťoval možnosti uplatnění žalobce na trhu práce. Žalobce je v evidenci Úřadu práce, byla mu doporučena pracovní místa pro osoby se zdravotním omezením. Úřad práce ČR následně potvrdil, že žalobce se o tyto pozice reálně ucházel, ale žádná z nich nebyla vhodná s ohledem na jeho zdravotní stav. Soud při rozhodování pak zohlednil i změnu poměrů na straně žalovaného, který nastoupil na střední školu. Přirozeně s ohledem na věk se u něj zvyšují náklady na stravu a ošacení. Po zohlednění těchto skutečností soud rozhodl o snížení výživného na částku 2 000 Kč měsíčně, která dle názoru soudu odpovídá odůvodněným potřebám žalovaného i možnostem na straně žalobce. Ve zbývajícím rozsahu, pokud jde o žalobcem navrhované snížení výživného o dalších 1 000 Kč, soud jako nedůvodný zamítl. Soud zároveň změnil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 27.2.2020, č.j. 0 Nc 4006/2020-30, pokud jím bylo rozhodnuto o výživném. 9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 z.č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (z.ř.s.)