14 C 272/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 15 402 Kč s tím, že dodával žalované dle smlouvy elektřinu, za niž mu žalovaná zůstala dlužena. Za období 10.1.2018 – 6.9.2018 vyúčtoval žalobce žalované 10 370 Kč se splatností dne 26.9.2018 a za období 7.9.2018 – 24.10.2018 vyúčtoval 4 932 Kč se splatností dne 21.11.2018 žalobce vyúčtoval také upomínku 100 Kč se splatností dne 24.12.2018. Žalovaná však dlužnou částku dosud neuhradila, ačkoliv byla k úhradě upomínána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela se žalobcem dne 18.12.2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se žalobce zavázal dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za tuto elektřinu platit cenu dle ceníku v zálohách po 4 000 Kč měsíčně. (zjištěno ze smlouvy ze dne 18.12.2017). Za období 10.1.2018 – 6.9.2018 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 10 370 Kč se splatností 26.9.2018 a za období 7.9.2018 – 24.10.2018 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 4 932 Kč se splatností dne 21.11.2018 (zjištěno z faktury [číslo]). Dne 25.11.2021 byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužné částky a byla upozorněna na to, že dluh bude v případě nezaplacení vymáhán soudní cestou (zjištěno z upomínky ze dne 25.11.2021). 5. Žalovaná odebrala elektřinu, za což byla povinna dle smlouvy zaplatit cenu podle ceníku, což neučinila a žalobce má proto právo, aby mu byla vyfakturovaná cena zaplacena. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu, která se řídí jednak ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, jednak obecně ustanovením občanského zákoníku o kupní smlouvě, tedy ust. § 2079 a násl. Soud tedy uznal žalovanou povinnou uhradit kupní cenu elektřiny ve výši 15 402 Kč. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalované výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 500 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 2 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 070,50 Kč.