5 C 81/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.1.2023 se žalobce domáhal toho, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 22.139 Kč s přísl. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 9.8.2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet dne 9.8.2021. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3.900 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 5.10.2021. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil 1.709 Kč O tuto částku žalobce smluvní pokutu ponížil. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa]. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho příjmech a ověřil je na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, příp. nahlédnutím do relevantních databází. Tak prověřil úvěruschopnost žalovaného. Celková výše dluhu činí částku 18.400 Kč (jistina, poplatek a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč). Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 12.000 Kč od 6.10.2021 do 3.1.2023, tj. částku 5.448 Kč poníženou o částečnou úhradu žalovaného, požaduje tedy na smluvní pokutě 3.739 Kč. 2. Zástupce žalobce i žalovaný byli k jednání řádně předvoláni, žalobce a jeho zástupce se z účasti na jednání nařízeném na den 11.5.2023 omluvili, žalovaný se neomluvil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že soudu byla předložena smlouva o zápůjčce datovaná dnem 9.8.2021 opatřená podpisy dvou jednatelů společnosti žalobce, ovšem nikoliv podpisem žalovaného. Z potvrzení o platbě 0,01 Kč se jménem odesílatele [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že tato platba byla poskytnuta z účtu odesílatele č. [bankovní účet] se jménem žalovaného. Ze soudu předložené smlouvy o zápůjčce a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že peněžitá částka odpovídající výši zápůjčky (12.000 Kč) byla poskytnuta na uvedený bankovní účet. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení jsou účastníci povinni zejm. tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobcem tvrzené skutečnosti nejsou v souladu s provedenými důkazy. Žalobcem nebylo řádně prokázáno, že by smlouvu o zápůjčce ze dne 9.8.2021 uzavřel právě se žalovaným. Z předložených listin soud dovozuje, že částka 12.000 Kč však byla odeslána na účet žalovaného. Soud proto vzniklý právní vztah hodnotí podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení a žalobě bylo proto vyhověno v rozsahu žalovanému prokazatelně zaplacené částky ve výši 12.000 Kč po odečtení platby, která jím byla uhrazena (ve výši 1.709 Kč), tedy v rozsahu částky 10.291 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s vrácením této částky. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch přibližně poloviční, a proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.