6 C 194/2023-54 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vlastnictví k vozidlu tovární značky Cadillac [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Uvedla, že předmětný automobil prodala žalovanému dne 16. 11. 2022 na základě kupní smlouvy. Prodej vozidla obstarával pan [jméno] [příjmení], kterému byly ze strany žalobkyně předány veškeré dokumenty k prodeji vozidla a následné změně vlastníka a provozovatele v registru silničních vozidel a tyto se zavázal předat kupujícímu vozidla, tedy žalovanému. 2. Při podpisu kupní smlouvy a předání vozidla byly prostřednictvím pana [příjmení] žalovanému předány potřebné doklady k provedení změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel. Jednalo se o čistopis velkého technického průkazu, originál kupní smlouvy a úředně ověřenou plnou moc prodávajícího. Ze strany pana [příjmení] a žalovaného bylo slíbeno, že bez zbytečného odkladu po předání vozidla bude zajištěno provedení změny vlastníka a provozovatele v registru vozidel. Do dnešního dne se tak nestalo. Žalobkyni se nepodařilo žalovaného kontaktovat a uskutečnit změnu v registru vozidel. Změnu vlastníka nebo provozovatele vozidla příslušný úřad neprovedl bez podkladů, které má k dispozici pouze žalovaný. V lednu 2023 byla žalobkyni doručena výzva k uhrazení dlužné částky od Městské části [obec a číslo], neboť nebyl zjištěn řidič vozidla a předmětné vozidlo parkovalo v zónách placeného stání bez uhrazení parkovného, čímž žalobkyně zjistila, že ke změně v registru vozidel nedošlo. Žalovaná má proto naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k označenému vozidlu, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel. 3. Usnesením ze dne 13. července 2023, č. j. 6 C 194/2023-46 a č. j. 6 C 194/2023-47 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 3 týdnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 5. Kupní smlouvou ze dne 16. 11. 2022 žalobkyně prokázala své tvrzení o tom, že předmětný automobil prodala žalovanému za kupní cenu 35 000 Kč, která byla zaplacena při předání vozidla. Z obsahu kupní smlouvy bylo dále zjištěno, že se kupující zavázal k provedení změny vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel, a to na základě plné moci. 6. Výzvou k úhradě ze dne 30. 1. 2023 žalobkyně prokázala, že byla vyzvána Úřadem městské části [obec a číslo], Odbor dopravně-správních agend k zaplacení pokuty ve výši 500 Kč, neboť dne 18. 1. 2023 parkovalo vozidlo označené v žalobě v zónách placeného stání bez uhrazení parkovného. 7. Ve shora označené věci soud dospěl k závěru, že se žalobkyně důvodně domáhá určení vlastnického práva k označenému automobilu, neboť bez tohoto určení nelze provést změnu v registru silničních vozidel, a to za situace, kdy žalobkyně předala veškeré dokumenty k prodeji vozidla žalovanému jako kupujícímu. Žalobkyně proto má naléhavý právní zájem na takovém určení. Soudní rozhodnutí je jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem v registraci vozidel ke změně zápisu vlastníka vozidla. 8. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou v okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. 9. Podle § 8 odst. 1 písmeno a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecný úřad obec s rozšířenou písemností, případně převod vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a minulého vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem. 10. V projednávané věci bylo prokázáno, že na základě kupní smlouvy ze dne 16. 11. 2022 došlo ke změně vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva a nový vlastník neposkytl potřebnou součinnost pro podání žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaný tak neučinil, ačkoliv na základě uzavřené kupní smlouvy získal k takovému jednání plnou moc od žalobkyně. K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla je nutné přiložit také technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, protokol o evidenční kontrole silničního vozidla a zelenáou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedisponuje těmito listinami, neboť je předala žalovanému, nemůže jiným způsobem dosáhnout změny v zápisu vlastníka a provozovatele vozidla v registru vozidel. 11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť jak již bylo shora uvedeno je na straně žalobkyně dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a bylo prokázáno, že vlastnické právo k označenému vozidlu převedla žalobkyně na žalovaného kupní smlouvou ze dne 16. 11. 2022. Je tak na místě, aby na základě této skutečnosti došlo ke změně zápisu vlastníka vozidla v příslušném registru silničních vozidel. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přiznal soud v její prospěch právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jedná se o náklady řízení v celkové výši 12 164 Kč, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a 1 x porada s klientem, tj. 3 úkony po 2 500 Kč, celkem 7 500 Kč. Dále mu náleží náhrada hotových výdajů ke každému úkonu právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobkyně je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch i právo na zaplacení 21 % DPH z částky 8 400 Kč, tj. 1 764 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem se tak jedná o náklady řízení v uvedené výši, tj. 12 164 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.