6 C 60/2023-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut podle smlouvy o úvěru ze dne 13. 12. 2019. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavával vrátit je spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,90 % ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný sjednané splátky neplnil řádně a včas, ačkoliv o to byl písemně upomínán. Vzhledem k tomu, že došlo k prodlení s úhradami splátek, využil žalobce svého práva a prohlásil úvěr za splatný. Stalo se tak ke dni 2. 2. 2022, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 2. 2. 2022, ve kterém byl rovněž vyzván k úhradě zůstatku úvěru spolu s vyúčtovanou neuhrazenou smluvní pokutou za prodlení a dalších poplatků. Žalovaný na výzvu k zaplacení nereagoval. 2. Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2022, s účinností ke dni 1. 6. 2022, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobcem byla pohledávka postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 6. 2022. Ke dni postoupení činil celkový dluh 56 191,83 Kč. Od postoupení pohledávky do sepisu žaloby žalovaný na dluh ničeho nezaplatil, žalobce proto uplatnil po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 51 757,38 Kč tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 49 814,28 Kč, úroky z úvěru v částce 1 943,10 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 984,45 Kč, poplatky ve výši 2 450 Kč, úrokem z úvěru ve výši 17,90 % ročně z částky 1 943,10 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 17,90 % ročně z částky 49 814,28 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 54 207,38 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení. 3. Usnesením ze dne 21. srpna 2023, č. j. 6 C 60/2023-21 a č. j. 6 C 60/2023-22 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se k podané žalobě ani k procesnímu postupu soudu nevyjádřil, zůstal nečinným. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto k projednání věci nařídil ústní jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno fikcí podle § 50 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl po provedeném dokazování předloženými listinnými důkazy ze strany žalobce. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2022, seznamem pohledávek, dohodou o úplatě a potvrzením o zaplacení kupní ceny žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne 16. 6. 2022. 6. Žalobní tvrzení v projednávané věci žalobce prokázal předloženou smlouvou o úvěru ze dne 13. 12. 2019 včetně všeobecných obchodních podmínek, výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 1. 1. 2022, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 2. 2. 2022, výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 5. 9. 2022 a přehledem platební historie. Předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 5. 9. 2022 žalobce prokázal, že vyzýval žalovaného k úhradě zesplatněného úvěru. 7. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen“ o. z.“) a zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.. Dle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, žalobce proto úvěr ke dni 2. 2. 2022 zesplatnil, a to podle článku 8 předmětné smlouvy. Podle článku 8.2 písmeno b) vzniklo žalobci právo požadovat po žalované jednorázové splacení nedoplatku úvěru včetně dohodnutého úroku i úroku z prodlení v zákonem stanovené výši (článek 8.3 smlouvy o úvěru). 9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou jistinu ve výši 51 757,38 Kč, jejíž výše byla prokázána předloženou transakční historií a dále k úhradě dlužných poplatků za vedení účtu ve výši 2 450 Kč. Žalobci rovněž bylo přiznáno právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 984,45 Kč a následně úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z dlužné částky 54 207,38 Kč ode dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. od 2. 6. 2022 až do zaplacení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Soud rovněž přiznal ve prospěch žalobce právo na zaplacení dohodnutého úroku z úvěru ve výši 17,90 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky, tj. od 2. 6. 2022, když tento nárok byl důvodně uplatněn v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru. Soud uložil žalované zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. V souzené věci náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 3 300 Kč podle § 7 bod pátý advokátního tarifu. Advokát žalobce učinil 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a), d) a g), tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a účast u jednání konaném dne 19. 10. 2023. Náleží mu proto odměna ve výši 13 200 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal v jeho prospěch paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč, celkem tedy 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů se jedná o DPH ve výši 3 024 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 169 Kč jde o náklady řízení v celkové částce 19 593 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.