10 C 155/2024-88 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se po žalovaném domáhal vydání knih uvedených shora ve výroku rozsudku nebo zaplacení částky 16 240 Kč. V žalobě uvedl, že žalobce půjčuje uživatelům (čtenářům) knihy (publikace) podle výpůjčního řádu platného od 1.4.2021. Podmínkou pro výpůjčku je registrace uživatele, na jejímž základě je uživateli vydán čtenářský průkaz. Čtenářský průkaz je vystavován podle předloženého úředního dokladu prokazujícího totožnost uživatele a podle písemné přihlášky uživatele, jíž se mj. uživatel zavazuje dodržovat knihovní řád i další interní předpisy žalobce. Při vydání čtenářského průkazu uživatel písemně potvrzuje jeho převzetí, spolu s tím potvrzuje svůj závazek k dodržování knihovního řádu i souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro potřeby žalobce. Žalovaný je uživatelem (čtenářem) žalobce, jemuž byl dne 14.9.2022 na základě registrace vydán čtenářský průkaz č. , hodnota, , žalovaný je veden pod interním identifikačním kódem žalobce , Anonymizováno, . Žalobce dne 14.9.2022 vypůjčil žalovanému soubor 20 knih (dokumentů, publikací, z nichž 9 žalovaný vrátil v řádném termínu stanoveném pro vrácení výpůjček a zbývajících 11 knih v termínu do 15.10.2022 nevrátil. Žalobce se tedy žalobou domáhá vrácení (vydání) souboru jedenácti vypůjčených knih a pro případ, že by žalovaný vypůjčené knihy u sebe neměl, pak povinnosti žalovaného poskytnout žalobci náhradu stanovenou knihovním řádem žalobce, která představuje celkem částku 12 040 Kč, což je součet náhrad za nevrácené knihy + po 500 Kč za ztracení či zničení každé jednotlivé knihy, dále pak povinnosti žalovaného zaplatit sankční poplatky za nedodržení výpůjčních lhůt v částce 4 200 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednaní soudu se nedostavil, ač byl včas a řádně předvolán, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:Z knihovního řádu žalobce účinného od 1. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce je veřejnou , Anonymizováno, . Podle čl. 2 bodu 1 se uživatelem může stát každý občan, který dosáhne věku 15 let a může se prokázat občanským průkazem, a zároveň se uživatel podepsáním čtenářské přihlášky zavazuje, že bude plnit ustanovení knihovního řádu. Ve smyslu čl. 3 bodu 5 je stanovena výpůjční lhůta zpravidla jeden měsíc a může být prodloužena nejvýše 2x za sebou, pokud kniha není žádána jiným uživatelem. V případě prodlení s vrácením výpůjček je uživatel povinen zaplatit sankční poplatek, jehož výši stanoví příloha č. 1 knihovního řádu (1. poplatek následující den po uplynutí doby výpůjčky 20 Kč, 2. poplatek za 7 kalendářních dnů po 1. poplatku 40 Kč, 3. poplatek za 14 kalendářních dnů po 2. poplatku 90 Kč, 4. poplatek za 30 kalendářních dnů po 3. poplatku 300 Kč). Podle čl. 4 bodu 2 uživatel odpovídá za škodu vzniklou ztracením, zničením, poškozením knihovní jednotky a je povinen škodu nahradit buď věcnou náhradou nebo v penězích ve výši stanovené přílohou č. 1 knihovního řádu. Ceníkem služeb platným od 1. 4. 2021 žalobce prokázal, že při poškození nebo ztrátě knihovní jednotky se hradí tržní pořizovací cena, tj. taková cena, za niž je aktuálně možné koupit na trhu totožný exemplář, za ztrátu dokumentu při finanční náhradě poplatek 500 Kč.Z registrace čtenáře soud zjistil, že žalovaný je registrovaným čtenářem žalobce. Z předžalobní upomínky ze dne 7.2.2024 spolu s dokladem o jejím odeslání bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzvána k plnění před podáním žaloby.Z listinného důkazu ze dne 14.9.2022 podepsaného žalovaným soud zjistil, že žalovaný si vypůjčil mimo jiné knihy uvedené ve výroku rozsudku, které se zavázal vrátit do 15.10.2022. U desíti knih žalobce žalovanému prodloužil výpůjčku do 15.11.2022.Z listinných důkazů dále vyplývá, že žalovaný byl žalobcem o vrácení knih několikrát upomínán a zároveň vyzýván k zaplacení sankčních poplatků souvisejících s prodlením s vrácením výpůjček.Z vysvětlivky ke stanovení výše náhrady ztracené či zničené publikace ze dne 3.1.2024 soud zjistil cenu knih, které žalovaný nevrátil žalobci.Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný si jako registrovaný čtenář vypůjčil u žalobce dne 14.9.2022 dvacet knih, z nichž devět vrátil v řádném termínu, jedenáct i přes opakované výzvy žalobce nevrátil.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2193 o.z., podle něhož smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Žalovanému jako registrovanému čtenáři žalobce bylo umožněno provádět absenční výpůjčky z knihovního fondu. Tuto možnost žalovaný využil a dne 14.9.2022 si u žalobce vypůjčil shora uvedené knihy, čímž došlo mezi žalobcem jako půjčitelem a žalovaným jako vypůjčitelem k uzavření smlouvy o výpůjčce dle § 2193 o.z. Žalovaný však nedodržel pravidla daná knihovním řádem, který je jako uživatel knihovny povinen dodržovat, a půjčené knihy ve výpůjční lhůtě nevrátil. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení s vrácením výpůjček v celkové částce 4 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný shora uvedené knihy nevrátil, požadoval žalobce dále vrácení vypůjčených knihy a pro případ nemožnosti knihu vydat, uhrazení její hodnoty, uplatnil tedy tzv. eventuální petit. Vzhledem k tomu, že soud zejména v důsledku nečinnosti žalovaného nemá postaveno najisto, že lze požadavku na vydání knih vyhovět, když nebylo prokázáno, že žalovaný má knihy ve své dispozici, rozhodl soud tak, že primární petit, tedy povinnost vydat předmětné knihy, zamítl (výrok I.) a vyhověl petitu eventuálnímu, tedy zavázal žalovaného povinností uhradit hodnotu knih ve výši 12 040 Kč včetně poplatků za ztrátu knih (knihy v částce 6 540 Kč a poplatky za ztrátu knih v částce 5 500 Kč) a dále pak soud zavázal žalovaného povinností zaplatit smluvní pokutu za prodlení s vrácením výpůjček ve výši 4 200 Kč, jak shora uvedeno, celkem tedy částku 16 240 Kč (výrok II.).Lhůta k plnění uložených povinností byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř..Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 a § 142a o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 000 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), když sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 7 bodu 3 AT částku 1 780 Kč, kdy se jedná o čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva, účast právního zástupce žalobce na jednání soudu), tj. celkem 7 120 Kč a dále 4 x 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 3 AT, tj. celkem 1 200 Kč, náhradě za ztrátu času 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT a cestovní náhrady spočívající v cestě k jednání osobním automobilem právního zástupce žalobce ve výši 1 657 Kč. Dále k nákladům řízení dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., která činí 2 221,20 Kč. Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 15 798,20 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobci k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.