10 C 170/2024-18 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 28.2.2019 pod číslem 011298471R. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr až do výše 678 000 Kč. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobci poskytnuté (vyčerpané) prostředky spolu se smluvenými úroky v pravidelných měsíčních splátkách podle článku 1.5 smlouvy o úvěru a dále hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek. Ze strany žalobce byl opakovaně vyzýván k zaplacení dluhu. Dlužnou částku neuhradil, proto žalobce prohlásil úvěr za splatný podle článku 9.1 písmeno d) obchodních podmínek. Splatnost úvěru nastala k datu 10.8.2023.2. Žalobce uplatnil předmětnou žalobou po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 436 023,85 Kč, to je jistina ve výši 383 615,21 Kč, poplatky ve výši 1 000 Kč, smluvní úrok ve výši 31 527,60 Kč a úrok z prodlení ve výši 19 881,04 Kč, to je dlužná částka k datu 26.3.2024. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením dlužné jistiny, uplatnil po něm žalobce také k zaplacení úrok z prodlení z dlužné jistiny od 27.3.2024 do zaplacení ve výši 7,9 % ročně.3. Usnesením ze dne 13. června 2024 č.j. 10 C 170/2024-13 vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání, žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Usnesení byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 9.7.2024. Ve stanovené lhůtě se nevyjádřil k připojené žalobě ani k procesnímu postupu soudu.5. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutí k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a občanského soudního řádu. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce.6. Smlouvou o úvěru ze dne 28.2.2019 žalobce prokázal, že mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši úvěrového limitu 678 000 Kč dne 28.2.2019. Peněžní prostředky mohl čerpat 28.2.2019 jednorázově. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že úvěr bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 19,90 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v 96 měsíčních splátkách vždy do 10. dne příslušného kalendářního měsíce částkou 9 511 Kč. První splátka se stala splatnou 10.3.2019. Poslední splátka ve výši 9 389,33 Kč dne 10.2.2027.7. Z předložených listin ze strany žalobce bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut poté, kdy byl seznámen s předsmluvními informaci ke spotřebitelskému úvěru a to poté, kdy žalobci zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry. Výpisem z účtu žalovaného a přehledem platební historie žalobce prokázal, že vyčerpal úvěr ve výši 678 000 Kč. Úvěr nebyl řádně splácen. Žalobce proto vyzval žalovaného po již předchozí 1. upomínce ze dne 16.4.2023 k zaplacení dlužné částky, která k datu 26.4.2023 činila 10 037,52 Kč. Současně poučil žalovaného o tom, že pokud bude opětovně upomínán, bude upomínka zpoplatněna částkou 500 Kč. Žalovaný na výzvu nereagoval. Žalobce proto opakovaně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu druhou výzvou, kde vyčíslil pohledávku ve výši 20 107,79 Kč včetně poplatku ve výši 500 Kč za odeslanou výzvu. Dopisem ze dne 12.8.2023 žalobce prokázal, že žalovaný nereagoval na zaslané upomínky, proto byl úvěr ke dni 10.8.2023 zesplatněn. Žalovanému byla žalobcem dne 1.3.2024 zaslána předžalobní upomínka.8. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sbírky a zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru. Žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 678 000 Kč, který řádně nesplácel. Žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru podle článku 9.1 písm. d) obchodních podmínek pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry. Současně vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru včetně obchodního úroku a úroku z prodlení. Žalobci dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení poplatků spojených se správou a poskytnutím úvěru.9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal povinností žalovaného zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku včetně úroků z prodlení a smluvních úroků z prodlení, tak jak se žalovaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru zavázal.10. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.11. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 15 385 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky, advokátní tarif. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby, to je převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem [§ 11 odstavec 1 písmeno a) a d) advokátního tarifu]. Za tyto úkony mu náleží odměna ve výši 9 860 Kč za každý úkon právní služby podle § 7 bod 6 advokátního tarifu. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce paušální náhrada výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem 900 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů. Celkové náklady řízení jsou představovány částkou 52 265,80 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu a § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.