17 C 233/2023-35 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal, aby bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , zapsanému pro obec a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, (dále jen „nemovitá věc“). V žalobě uvedl, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 5/12, žalovaný je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 7/12. Žalobce nemá zájem být nadále podílovým spoluvlastníkem, rozdělení nemovité věci není možné, preferuje prodej spoluvlastnického podílu žalovanému, ten je však pasivní. Proto žalobce navrhuje zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání tak, že bude nařízen prodej ve veřejné dražbě.Soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě a ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z výpisu z katastru nemovitostí – informací o pozemku soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovité věci, žalobci náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 5/12, žalovanému náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 7/12.Z návrhu na vypořádání vztahů vyplývajících z podílového spoluvlastnictví nemovité věci ze dne 18. 4. 2023 soud zjistil, že žalobce navrhoval žalovanému zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a upozornil žalovaného na to, že nedojde-li k dohodě účastníků, bude se žalobce domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudní cestou. Dle podacího archu byla zásilka žalovanému odeslána dne 18. 4. 2023.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.Dle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.Dle ust. § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Dle ust. § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.V řízení bylo prokázáno, zejména výpisem z katastru nemovitostí, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci, žalobci náleží podíl o velikosti 5/12, žalovanému náleží podíl o velikosti 7/12. Žalobce nemá zájem nadále setrvat ve spoluvlastnictví, žalovanému navrhoval zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalovaný však zůstal pasivní. Vzhledem k tomu, že žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, a v souladu s ust. § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž ve věci nejsou dány důležité důvody pro odklad zrušení spoluvlastnictví dle ust. § 1154 a násl. o. z., rozhodl soud o tom, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje (výrok I).Soud vypořádá podílové spoluvlastnictví primárně tak, že společnou věc rozdělí, to však v daném případě není možné. Není-li rozdělení možné, soud věc přikáže za přiměřenou náhradu některému ze spoluvlastníků. K tomu je však třeba, aby účastník souhlasil s tím, že mu věc bude přikázána (srov. například komentářovou literaturu, viz COUFALÍK, Petr. § 1147 [Přikázání společné věci a prodej věci ve veřejné dražbě]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 2.). Žalobce s přikázáním nemovité věci do jeho výlučného vlastnictví nesouhlasil, žalovaný zůstal nečinný, jeho stanovisko, respektive souhlas, nebylo možné zjistit. Vzhledem k tomu, že věc není reálně dělitelná a žádný z účastníků výslovně nesouhlasil s přikázáním věci do jeho vlastnictví, soudu nezbylo, než v souladu s ust. § 1147 o. z. nařídit prodej věci ve veřejné dražbě (výrok II). Výtěžek dražby pak bude rozdělen podle výše spoluvlastnických podílů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení se stanoviskem Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23. Dle citovaného stanoviska je rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím konstitutivním, z řízení však účastníci odchází zásadně s touž majetkovou hodnotou, se kterou do něj vstoupili, a jejich úspěch je z majetkového hlediska srovnatelný. Majetková ztráta spočívá pouze ve vynaložených nákladech řízení, avšak jejich vydání není možné klást k tíži žádného ze spoluvlastníků, vyvolání řízení je svobodnou volbou navrhovatele. Stejně tak nikoho nelze nutit k aktivitě, a je svobodnou volbou jiného spoluvlastníka neuzavřít navrženou mimosoudní dohodu, případně požadovat určitý způsob vypořádání. Žalovaný byl toliko pasivní, jeho chování nebylo nijak obstrukční či kvalifikovatelné jako zneužívání práva, soud neměl důvodu se od citovaného stanoviska jakkoliv odchýlit a žalobci náklady řízení přiznat, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.