17 C 286/2023-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 000 Kč jako částky, kterou jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , poukázal dne 24. 2. 2022 na bankovní účet žalovaného.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet č. , č. účtu, poukázána dne 24. 2. 2022 částka 20 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a na tento účet byla dne 24. 2. 2022 připsána částka 20 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 6. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému sdělením ze dne 22. 6. 2023. Výzvou ze dne 22. 6. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a všeobecných podmínek nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení věci.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalovaného dne 24. 2. 2022 částku 20 000 Kč. Žalovaný se tedy o tuto částku na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným byla postoupena žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 20 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., neboť je žalovaný s úhradou této částky v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.