5 C 301/2023-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 8. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 25 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 11. 2022 do zaplacení a dále částku 1 800 Kč, která představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny 20 000 Kč za období od 7. 11. 2022 do 5. 2. 2023.2. Žalobce svou žalobu odůvodňuje tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 22. 7. 2022 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím, a to k datu splatnosti 21. 8. 2022. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobce posoudil jeho úvěruschopnost. Při ověřování úvěruschopnosti žalobce zjistil celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným, počet členů domácností žijících ve společně hospodařící domácnosti s žalovaným mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovaným, čisté měsíční příjmy uvedené žalovaným, ověřené čisté měsíční příjmy žalovaného a dále žalobce ověřil, zda se žalovaný nenachází v registru Centrální evidence exekucí, Insolvenčního rejstříku, Registru neplatných dokladů, registru Policie ČR hledaných osob a Registru politicky aktivních osob, z nichž si o žalovaném vyžádal výpisy. Dále si pro kontrolu platnosti údajů žalovaného žalobce vyžádal výpis z katastrálního rejstříku a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl žalobce podle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet. Žalovaný správnost svých identifikačních údajů potvrdil ve smlouvě o úvěru a dále prostřednictvím služby společnosti Kontomatik UAB (sídlem ul. Upes 23, LT-08128 Vilnius, Litva, registrované pod číslem , tel. číslo, , které zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce, a to dne 22. 7. 2022 v částce 10 000 Kč, dne 22. 7. 2022 v částce 6 000 Kč a dále dne 24. 7. 2022 v částce 4 000 Kč. Žalovaný požádal o odklad splatnosti úvěrů jedenáctkrát celkově o 77 dní a splatnost úvěru tak nastala dne 6. 11. 2022. Žalovaný neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby má žalovaný vůči žalobci nesplacenou pohledávku ve výši 25 800 Kč, tj. nesplacenou jistinu ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 800 Kč, který vyplývá z čl. IV smlouvy a čl. 1 sazebníku, a zákonný úrok z prodlení. Kromě toho žalobce požaduje částku 1 800 Kč, jakožto smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně počítanou ze zůstatku na úvěru (z jistiny 20 000 Kč) pro každý kalendářní den v období od 7. 11. 2022 do 5. 2. 2023 (celkově za 90 dní).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Žalobce i žalovaný byli k soudnímu jednání řádně a včas předvoláni, přesto se k jednání ani jedna ze stran nedostavila, ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním soud zjistil, že tato smlouva č. , hodnota, byla uzavřena mezi účastníky řízení dne 22. 7. 2022, jejím předmětem byl úvěrový limit ve výši 20 000 Kč, úvěr se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 5 200 Kč, přičemž datum splatnost byl sjednán na 21. 8. 2022. Dle přehledu bankovních transakcí vyplácených spotřebiteli byla žalobcem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, vyplacena dne 22. 7. 2022 částka 10 000 Kč, dne 22. 7. 2022 částka 6 000 Kč a dne 24. 7. 2022 částka 4 000 Kč. Smluvní podmínky a výši poplatků soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 1. 8. 2020 a ze sazebníku platného od 1. 12. 2021. Z těchto dokumentů soud také zjistil povinnost žalovaného, v případě jeho prodlení s úhradou dlužné částky, uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to ode dne prodlení až do zaplacení. Z fotografií soud zjistil, že žalobce za účelem ověření totožnosti disponoval občanským průkazem žalovaného. Dle dokumentu „Identifikované příjmy“ byly zjištěny příjmové transakce žalovaného za období od 26. 7. 2021 do 16. 7. 2022. Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti žalobce bylo vycházeno z toho, že žalovaný bydlí ve společně hospodařící domácnosti spolu s dalšími třemi osobami, z čehož dva členové této domácnosti disponují příjmem, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 5 000 Kč, vypočítané minimální výdaje činí 6 895 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 23 708 Kč, disponibilní příjem představuje částku 16 800 Kč měsíčně. Dle výzvy k úhradě před podáním žaloby žalobce zaslal dne 20. 5. 2023 žalovanému výzvu k plnění v souladu s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř.6. Soud nevzal za prokázané žalobcovo tvrzení, že si při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyžádal o jeho osobě výpisy z registru Centrální evidence exekucí, Insolvenčního rejstříku, Registru neplatných dokladů, registru Policie ČR hledaných osob a Registru politicky aktivních osob, jelikož toto tvrzení soudu nikterak nedoložil. Soud dále nevzal za prokázaný ověřený čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 23 708 Kč, dle žalobcem doloženého dokumentu „Identifikované příjmy“, který obsahuje údaje o příjmových transakcí na bankovním účtu žalovaného, jelikož tvrzená částka ověřeného čistého měsíčního příjmu 23 708 Kč, nekoresponduje s žádnou uvedenou příjmovou částkou.7. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Dle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Z ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že je poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele; poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. § 86 odst. 2 téhož zákona říká, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Soud došel k závěru, že dne 22. 7. 2022 byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytnul žalobce žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to ve třech platbách (dne 22. 7. 2022 částku 10 000 Kč, dne 22. 7. 2022 částku 6 000 Kč a dne 24. 7. 2022 částku 4 000 Kč), a žalovaný se úvěr zavázal zaplatit. Dle čl. IV odst. 2 a čl. IX smlouvy o úvěru a čl. 1 odst. 2 sazebníku platného od 1. 12. 2021 se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za sjednání úvěru v částce 5 200 Kč, a nikoliv v částce 5 800 Kč, kterou požaduje žalobce. Při posuzování úvěruschopnosti se žalobci sice nepodařilo soudu prokázat, že provedl lustraci žalovaného v registru Centrální evidence exekucí, Insolvenčního rejstříku, Registru neplatných dokladů, registru Policie ČR hledaných osob a Registru politicky aktivních osob, ani že ověřený čistý měsíční příjem žalovaného činil 23 708 Kč, soudu však byly předloženy důkazy o příjmových transakcích na bankovním účtu žalovaného, dále důkazy o osobních poměrech žalovaného – tedy že žalovaný bydlí ve společně hospodařící domácnosti spolu s dalšími třemi osobami, dva členové této domácnosti disponují příjmem, a že jeho pravidelné měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Z těchto informací soud dovodil, že i přesto, že výše příjmových transakcí na účtu žalovaného nejsou konstantní, vykazují měsíčně dostatečně vysoké částky na to, aby byl žalovaný, i po odečtení jeho pravidelných měsíčních výdajů, schopen žalobci úvěr řádně splácet. Dle žalobcem tvrzeného postupu při ověřování úvěruschopnosti žalovaného a dle prokázaných důkazů má soud za to, že žalobce splnil podmínky § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy, že žalobce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, tak že nebyly důvodné pochybnosti o schopnost