5 C 95/2024-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že od 3. 10. 2023 není vlastníkem motorového vozidla tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen„ motorové vozidlo“), které uvedeného dne prodal žalovanému za 2 500 Kč․ Žalobu podal z toho důvodu, neboť vyčerpal všechny možnosti, jak docílit změny zápisu v registru vozidel, kde je stále zapsán jako vlastník motorového vozidla, když změnu zápisu vlastníka vozidla měl zajistit žalovaný, jakožto kupující, který disponoval všemi potřebnými podklady. Žalobce dále uvedl, že mu byly doručovány výzvy k úhradám uložených pokut, které z opatrnosti zaplatil a dále výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, . Záležitost se pokusil řešit na správním úřadě, kdy 27. 11. 2023 podal žádost o změnu vlastníka motorového vozidla.2. Žalovaný uvedl, že s obsahem žaloby souhlasí. Uznal, že motorové vozidlo od žalobce koupil, ale jelikož neměl finance na provedení oprav, prodal jej už asi po pěti dnech poté, co jej koupil od žalobce. Nový kupující, kterému předal doklady od vozidla, měl zajistit přepis na úřadě, což neučinil.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:- ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 3. 10. 2023 plyne, že žalobce a žalovaný se dohodli na tom, že žalobce prodává žalovanému jako kupujícímu motorové vozidlo (ve špatném technickém stavu) za celkovou sjednanou kupní cenu 2 500 Kč a současně předává kupujícímu osvědčení o registraci vozidla část I. i II., klíče od vozidla a servisní knihu. Dále se dohodli na tom, že nahlášení změn v registru silničních vozidel zajistí žalovaný, k čemuž mu žalobce udělil plnou moc;- z plné moci (s úředně ověřeným podpisem žalobce) ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobce žalovaného zmocnil k provedení přepisu motorového vozidla;- dopisem datovaným 29. 11. 2023 žalobce žalovaného vyzýval, aby neprodleně provedl přepis motorového vozidla a upozornil jej na možnost řešení situace s příslušnými úřady;- z usnesení Městského úřadu , adresa, , odboru správních činností ze dne 3. 4. 2024, č. j. , Anonymizováno, , výzvy a dopisu úřadu ze dne 21. 3. 2024 (č. l. 3 a 4) soud zjistil, že správní řízení ve věci zápisu změny vlastníka silničního vozidla bylo usnesením zastaveno z důvodu, že žadatel (žalobce) neodstranil podstatné vady žádosti bránící v pokračování v řízení, když k výzvě správního orgánu nedoložil osvědčení o registraci vozidla I. i II. část (malý technický průkaz a technický průkaz), protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, doklad o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla aj., když tyto se správnímu orgánu nepodařilo získat ani od žalovaného. Nebyly tak splněny zákonné podmínky podle § 8 nebo § 8a zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“) pro zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel- z jednotlivých výzev k úhradám určené částky (č. l. 6-7v) soud zjistil, že žalobce byl po 3. 10. 2023 jako provozovatel motorového vozidla vyzván k úhradě „pokut“ uložených za porušení pravidel silničního provozu;- z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu bylo zjištěno, že žalobce byl jako vlastník a provozovatel motorového vozidla vyzván k úhradě příspěvku ve výši 4 200 Kč za období od 26. 10. 2023 do 24. 12. 2023, kdy vozidlo nebylo pojištěno;4. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.5. Žalobce převedl vlastnické právo k motorovému vozidlu na žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2023, v níž se současně dohodli, že změnu zápisu v registru vozidel zajistí žalovaný. Za účelem změny zápisu vozidla se žalobce obrátil na Městský úřad , adresa, a žádal provedení změny zápisu v osobě vlastníka podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. Zahájené správní řízení ve věci zápisu změny vlastníka silničního vozidla bylo zastaveno, když žalobce neodstranil podstatné vady žádosti bránící v pokračování v řízení, když k výzvě správního orgánu nedoložil požadované doklady (vč. malého a velkého technického průkazu), které při prodeji předal žalovanému. Tyto se správnímu orgánu nepodařilo získat ani od žalovaného.6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.8. Podle § 2079 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud ve smyslu § 80 o. s. ř. uzavřel, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že není vlastníkem předmětného motorového vozidla od 3. 10. 2023 (k právnímu zájmu žalobce srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006), neboť je stále zapsán v registru silničních vozidel jako jeho vlastník a provozovatel, což s sebou přináší negativní důsledky v podobě povinností a odpovědnosti (např. hrazení částek určených za porušení pravidel silničního provozu nebo povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ačkoliv je zcela zjevné, že ke změně vlastnického práva došlo již dne 3. 10. 2023. Žalobce se nemůže uvedeného stavu zprostit jiným způsobem, nežli podanou určovací žalobou, neboť správní řízení bylo zastaveno s ohledem na nepředložení potřebných dokladů. Žalobce je tak rozporu se skutečným stavem v registru vozidel stále evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, neboť žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost ohlásit změnu vlastníka (k níž se i smluvně zavázal). Žalobce není schopen domoci se sám převodu vlastnického práva v registru vozidel, když vozidlo již nemá ve svém držení a nemůže tak doložit požadované doklady k přepisu podle § 8a odstavce 1 zákona č. 56/2001 Sb. a zajistit evidenční prohlídku vozidla. Tento stav mu neumožňuje dosáhnout změny zápisu v registru vozidel tak, aby byl jako nový vlastník a provozovatel zapsán žalovaný či jiná osoba. K nemožnosti předložit správnímu orgánu potřebné doklady se váže také skutečnost, že sám žalovaný již také není vlastníkem motorového vozidla a ani on tak nedisponuje doklady, které správní orgán vyžadoval předložit v rámci správního řízení, které bylo zastaveno.10. Za dané situace, když bylo v řízení prokázáno, že vlastnické právo k motorovému vozidlu přešlo z žalobce na žalovaného na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2023, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalobce není vlastníkem motorového vozidla a nelze na něm spravedlivě požadovat, aby nesl povinnosti a odpovědnost s vlastnictvím vozidla spojené.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu plně úspěšný. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na zahájení řízení a účast na jednání před soudem) účtovaných podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve výši 7 500 Kč [tj. 2 500 Kč/úkon podle § 7 bod 5 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu]. Soud zástupci nepřiznal odměnu za právní službu spočívající v poskytnutí další právní porady s klientem, když zástupce blíže nezdůvodnil její účelnost a soud je toho názoru, že porada s klientem měla být součástí převzetí a přípravy zastoupení žalobce. Dále byla zástupci žalovaného ke třem úkonům právní služby přiznána paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas ve výši 400 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu za čas strávený cestou k jednání před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí ze sídla advokáta a zpět a dále náhrada cestovních výdajů ve výši 850,14 Kč za cestu k soudu a zpět (110 km při průměrné spotřebě 5,5 litru nafty ve výši 38,70 Kč a náhradě za používání silničního motorového vozidla 5,60 Kč/km jízdy) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmo