10 C 121/2024-40 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 138 649,68 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem dne 29.3.2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , její nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobce se tedy zavázal za podmínek stanovených v poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se uzavřením smlouvy zavázal takto poskytnutý úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 136 000 Kč, ale bylo možno jej v průběhu čerpání měnit. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 169 825 Kč. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 111 071 Kč. To, jaká část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, je patrno z přiloženého splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni 22.11.2023, jak vyplývá ze splátkového kalendáře. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 22.11.2023 – Výzva ke splacení celého úvěru. Výzva ke splacení celého úvěru byla žalovanému zaslána doporučeně poštou. Žalovanému byla v souladu s § 142a o.s.ř. zaslána právním zástupcem žalobce předžalobní výzva k plnění. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobce ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 138 649,68 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 134 602,12 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků za pojištění ve výši 1 147,56 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 2 000 Kč.Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a úvěrových podmínek soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 29.3.2021, jejím předmětem byl revolvingový úvěr do výše 136 000 Kč s tím, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 27,88 % ročně (výše minimální měsíční splátky 3,16 % z úvěrového rámce, tj. 632 Kč). Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet s měsíční úhradou ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru a smluvní pokuty za nesplácení úvěru. Žalovaný potvrdil správnost uvedených informací o příjmu ve výši 27 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výš 20 000 Kč. Soud při jednání vyzval žalobce dle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a předložení důkazů o tom, že řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce na výzvu předložil soudu dva výpisy z účtu žalovaného, a to první ze dne 13.1.2021, ze kterého vyplývá, že obdržel mzdu ve výši 29 228 Kč a druhý ze dne 11.2.2021, ze kterého vyplývá, že obdržel mzdu ve výši 26 843 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 4.1.2024 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s § 2 odst. 1 citovaného zákona úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 31. 12. 2023, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. § 2 odst. 1 úvěr poskytovaný spotřebiteli. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, před uzavřením smlouvy žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž disponoval dvěma předloženými soudu výpisy z účtu žalovaného, které věrohodným způsobem osvědčují příjmy a výdaje žalovaného. Výpisy z účtu sice potvrzují, že žalovanému je vyplácena mzda ve výši okolo cca 27 000 Kč, nicméně také potvrzují, že žalovaný má skoro rovnající se výdaje, takže konečný zůstatek na účtu žalovaného v měsíci lednu 2021 byl ve výši 4 255 Kč s tím, že na jeho účet přišla v tomto období částka z účtu s názvem , jméno FO, ve výši 15 000 Kč, konečný zůstatek na účtu žalovaného v měsíci únoru 2021 byl ve výši 2 085,45 Kč s tím, že na jeho účet přišla v tomto období částka z účtu s názvem , jméno FO, ve výši 3 000 Kč. Je tedy nepochybné, že účet žalovaného byl v rozhodném období dotován. Vzhledem k tomu, že zkoumání majetkových poměrů žalovaného nepovažoval soud za dostatečné, uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná. Z tohoto důvodu nebylo možné vyhovět nároku žalobce na zaplacení celé jím požadované pohledávky. Podle § 2991 o. z. (bezdůvodné obohacení) považoval soud za důvodný pouze požadavek na zaplacení dosud nesplacené jistiny ve výši 58 754 Kč při zohlednění úhrady částky ve výši 111 071 Kč žalovaným, jak uvedl žalobce, když žalovaný čerpal celkem částku od žalobce 169 825 Kč. Ve zbývající části s ohledem na shora uvedené byla žaloba zamítnuta. Protože žalovaný nezaplatil svůj dluh řádně a včas, náleží žalobci také právo na náhradu úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z.Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., protože úspěch žalobce byl ve věci převážně neúspěšný a žalovanému náklady řízení nevznikly.