10 C 332/2024-36 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 18 958 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je poskytovatelem telekomunikačních služeb a vedle toho prodává koncová zařízení na splátky anebo umožňuje využívání služeb s telekomunikačními službami souvisejícími, či souvisejícími s užíváním koncových telekomunikačních zařízení. Žalovaná byla zákazníkem, která poptala a následně užívala jak telekomunikační služby žalobce, tak poptala a využila služby a případně jiná plnění, které jsou předmětem této žaloby. Tato plnění byla společně účtována na fakturách vystavovaných měsíčně pozadu. Za tato plnění žalovaná žalobci nehradila. Žalovaná žalobci dluží splátky za koncové zařízení MODEM za 9 měsíčních splátek kupní ceny částku 891 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 5 049 Kč, což je 5 940 Kč, dále za doručení zařízení 99 Kč, dále splátky za koncové zařízení MODEM za 9 měsíčních splátek kupní ceny částku 621 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 3 519 Kč, což je 4 140 Kč, dále splátky za koncové zařízení SET-TOP-BOX za 9 měsíčních splátek kupní ceny částku 621 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 3 519 Kč, což je 4 140 Kč, dále částku za doručení zařízení 499 Kč, dále splátky za koncové zařízení SET-TOP-BOX za 8 měsíčních splátek kupní ceny částku 552 Kč a doúčtování kupní ceny ve výši 3 588 Kč, což je 4140 Kč.Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z provedeného dokazování, zejména z listinných důkazů předložených žalobcem, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou účastnickou smlouvu, jejíchž součástí byly kupní smlouvy na MODEMy a SET-TOP-BOXy (shora uvedené), které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což včas a řádně nečinila. Soud postupoval dle ust. § 2079 odst. 1 o.z., kdy se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem 18 958 Kč s úrokem dle ust. § 1970 o.z., neboť žalovaná je s placením dlužné částky v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a z částky 200 Kč jako dvou paušálních náhrad po 100 Kč dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu. Celková náhrada nákladů tak činí 1 000 Kč.Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.