12 C 82/2025-27 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 1. 2025 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 29 339,24 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že spol. , právnická osoba, , akciová společnost (dříve , právnická osoba, .) uzavřel dne 16. 5. 2017 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Banka otevřela žalovanému úvěrový účet č. , hodnota, a poskytla mu úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč, který byl navýšen až na 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý revolvingový úvěr v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však 500 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, využila banka svého práva a úvěr prohlásila za předčasně splatný ke dni 29. 2. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Žalovaný dluží žalobci na jistině částku 29 339,24 Kč, na dlužném smluvním úroku za období od 5. 3. 2023 do 21. 10. 2024 částku 7 166,54 Kč, na dlužném kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 2 781,82 Kč. Žalovaný žalobci uvedené částky neuhradil ani na základě upomínky.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť žalobce s tímto postupem projevil souhlas. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.).4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 5. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi spol. , právnická osoba, , akciová společnost a žalovaným. Banka se na základě smlouvy zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 25 000 Kč. RPSN činila 32,35 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně pak 500 Kč. Pohyblivá roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 %, pevná pak ve výši 19,38 % (zjištěno dále z potvrzení o otevření úvěrového účtu ze dne 16. 5. 2017). Z upomínky ze dne 23. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky a oznámil mu podmíněné odstoupení od úvěrové smlouvy. Na základě smlouvy o převodu portfolia mezi , právnická osoba, , akciová společnost a žalobcem došlo k převodu pohledávky za žalovaným na žalobce. Oznámením ze dne 2. 11. 2023 byla tato skutečnost žalobci oznámena. Z výzvy ze dne 2. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 2. 2024. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne 23. 10. 2024 a podacího archu).5. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2 395 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souzené věci byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným úvěrová smlouva. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky, žalovaný však smluvené podmínky nedodržel. Žalovaný svým jednáním porušil úvěrovou smlouvu, tedy zejména neplnil povinnost stanovenou mu § 2 395 o.z., tj. vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky sjednaným způsobem a žalobci tak nyní dluží celkem částky uvedené ve výroku I., když s jejich zaplacením je v prodlení. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku stanová vláda nařízením. Vzhledem k tomu, že žalovaný je se splněním svého závazku v prodlení, je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k zaplacení uvedených částek soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.6. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 174 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 300,- Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 900,- Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300,- Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100,- Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 2 626 Kč je žalovaný povinen nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.