17 C 105/2025-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 106 400 Kč s příslušenstvím, a to částky 52 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jako dlužného podnájemného a záloh na energie a služby ve výši čtyřikrát 13 000 Kč za září až prosinec 2024, a dále částky 54 400 Kč jako smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý den prodlení s úhradou podnájemného nebo záloh (od 21. 9. 2024, od 21. 10. 2024, od 21. 11. 2024 a od 21. 12. 2024 vždy do 28. 3. 2025) po započtení uhrazené části kauce ve výši 3 000 Kč.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnájmu bytu, jejímž předmětem byl podnájem jednotky č. , hodnota, v bytovém domě na adrese , adresa, , a to za účelem zajištění bytových potřeb podnájemce. Smluvní strany sjednaly dobu trvání podnájmu od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, cenu za užívání podnájmu bez energií a služeb ve výši 8 500 Kč měsíčně a zálohy na náklady za spotřebu elektrické energie, tepla, vody atp. ve výši 4 500 Kč. Pro případ prodlení smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč denně za každý den prodlení (smlouva o podnájmu bytu). Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužného podnájemného a záloh, blíže neurčeného dne v období mezi 3. 1. a 10. 1. žalovaný žalobkyni sděloval, že byt je vyklizen (výpis komunikace účastníků). Konkrétní výpočet smluvních pokut byl zjištěn z tabulky výpočtu smluvní pokuty. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 4. 3. 2025 a podací arch).Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, primárně dle ust. §§ 2274–2278 o podnájmu. Protože účelem podnájmu bylo zajištění bytových potřeb žalovaného, přičemž dle judikatury Nejvyššího soudu se podnájem subsidiárně řídí úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší, byla subsidiárně užita také zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu ust. § 2235 a násl. o.z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3841/2022).Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o podnájmu, jejímž předmětem bylo užívání bytu. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni podnájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 4 5000 Kč měsíčně. Za období od září do prosince 2024 však tyto platby neuhradil, žalovanému proto bylo uloženo zaplatit žalobkyni dlužné podnájemné a zálohy za tyto čtyři měsíce, celkem tak částku 52 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s těmito úhradami v prodlení vždy od 21. dne příslušného měsíce, na který se platby hradí (splatnost plateb byla v podnájemní smlouvě stanovena k 20. kalendářnímu dni v měsíci).Ujednání o smluvní pokutě bylo posouzeno dle ust. § 2254 odst. 1 o.z. (neboť obsahem podnájemního vztahu bylo zajištění bytových potřeb, a proto se užijí tato zvláštní ustanovení o nájmu bytu), dle kterého (…) nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Proto bylo právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty omezeno trojnásobkem měsíčního nájemného po odečtení kauce. Nájemné (bez záloh na služby) bylo sjednáno ve výši 8 500 Kč měsíčně, žalobkyni proto náleží smluvní pokuta v celkové výši maximálně 25 500 Kč, od které je však třeba odečíst jistotu. Soud nepřehlédl, že jistota (tzv. kauce) byla smluvními stranami ve smlouvě sjednána ve výši jednoho měsíčního podnájmu, a proto by se od celkové výše maximálního limitu smluvní pokuty měla odečíst částka 8 500 Kč, avšak spokojila-li se žalobkyně toliko s uhrazenou jistotou ve výši 3 000 Kč, má soud za to, že je spravedlivé, aby byla od maximálního limitu smluvní pokuty a jistoty odečtena jistota skutečně uhrazená. A proto činí-li trojnásobek měsíčního nájemného 25 500 Kč a žalovaný na jistotě uhradil 3 000 Kč, náleží žalobkyni smluvní pokuta v maximální výši 22 500 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 22 500 Kč, ve zbývající části pak byla žaloba zamítnuta.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 70 %, žalovaný ze 30 %, žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 40 % nákladů řízení žalobkyně. Náhrada nákladů se skládá ze soudního poplatku ve výši 4 256 Kč, z částky 16 140 Kč za 3 úkony právní služby po 5 380 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1 350 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 450 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3 672,90 Kč. Celková náhrada nákladů činí 25 418,90 Kč, poměrná část náležející žalobkyni ve výši 40 % proto činí 10 168 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.