17 C 113/2025-32 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 309,63 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., dne 11. 4. 2022, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 261 Kč v platbách dne 11. 4. 2022 ve výši 10 310 Kč, dne 17. 6. 2022 ve výši 3 800 Kč, dne 20. 7. 2022 ve výši 1 120 Kč a dne 24. 8. 2022 ve výši 1 031 Kč.Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Na účet žalovaného (majitel účtu zjištěn ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 10. 2025) byly připsány z účtu právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, ) dne 11. 4. 2022 částka 10 310 Kč, dne 17. 6. 2022 částka 3 800 Kč, dne 20. 7. 2022 částka 1 120 Kč a dne 24. 8. 2022 částka 1 031 Kč (zjištěno z potvrzení o provedených platbách a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 22. 10. 2025). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 uzavřená mezi společnostmi , právnická osoba, . a , právnická osoba, ., smlouva o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 uzavřená mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem, seznamy postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky žalobci bylo žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024). Žalobce žalovaného k úhradě upomínal (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2024, podací lístek).Z ostatních předložených listin, otisku systému právního předchůdce žalobce, čestného prohlášení klienta, přílohy A, přílohy B, upozornění na zesplatnění úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení věci.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, soud však tato tvrzení z předložených důkazů nevzal za hodnověrně prokázaná, neboť označení žalovaného v záhlaví a doložka „, Anonymizováno, “ v zápatí nepostačí ke spolehlivému prokázání, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena právě s osobou žalovaného a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek. Ani z ostatních předložených listin (čestné prohlášení klienta, příloha A, příloha B, či upozornění na zesplatnění úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru) nelze věrohodně shledat právní jednání žalovaného, vždy se jedná o listiny vytvořené toliko právním předchůdcem žalobce.V řízení však bylo prokázáno, že k reálnému převedení peněz došlo, když z provedeného dokazování vyplynulo, že z účtu právního předchůdce žalobce byly na účet žalovaného ve shora uvedených dnech poukázány shora uvedené částky. Žalovaný se tedy na úkor právního předchůdce žalobce o tyto částky bezdůvodně obohatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, žalovaný je proto povinen vydat žalobci, oč se obohatil. Na tento svůj dluh žalovaný hradil, avšak pouze částečně, a to částku 5 931,37 Kč. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobci celkem 10 309,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 1 000 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč a jeden úkon právní služby po 400 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vždy ve znění ke dni učinění příslušného úkonu) a z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 273 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 373 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.