217 C 3/2025-52 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 90 000 Kč s příslušenstvím jako části kupní ceny z kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2024, jejímž předmětem byl prodej motocyklu , Anonymizováno, , a to první části kupní ceny ve výši 50 000 Kč a dále splátek za listopad 2024 až únor 2025 po 10 000 Kč.Žalovaný se z účasti u jednání z důvodu nemoci omluvil a uvedl, že část kupní ceny byla uhrazena v hotovosti, kdy u babičky žalobkyně sepisovali smlouvu spíše lajdáckým způsobem. Motocykl byl při převzetí havarovaný, což mu nebylo sděleno, podle vyjádření autorizovaného servisu se jednalo o stav nebezpečný pro provoz. Je ochoten doplatit 30 000 Kč jako férové vyrovnání.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 5. 10. 2024 kupní smlouvu o koupi motocyklu, jejímž předmětem byl prodej motocyklu , Anonymizováno, za kupní cenu ve výši 140 000 Kč, která byla rozložena do pravidelných splátek po 10 000 Kč ke každému 5. dni v měsíci, s počáteční akontací 50 000 Kč splatnou do 5 dnů od podpisu smlouvy, a to na vrub označeného bankovního účtu (kupní smlouva ze dne 5. 10. 2024). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě prostřednictvím elektronické komunikace, žalovaný navrhoval platby v různé výši, například dne 8. 11. „300 fr“, případně „30 a další týden 30“, žalobkyně mimo jiné k žádosti žalovaného zasílala žalovanému číslo účtu (otisky elektronické komunikace s osobou „, Jméno žalovaného, “). Žalobkyně žalovaného k úhradě vyzývala, zaslala mu předžalobní výzvu (výzva k úhradě dlužné částky ze dne 17. 12. 2024 a obálka od doporučené zásilky).Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem žalobkyně, neboť by se jednalo o důkaz nadbytečný, když důkaz výslechem účastníka je pouze důkazem podpůrným, a nad to žalobkyní tvrzené skutečnosti byly prokázány jinými provedenými důkazy.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej motocyklu, jehož kupní cenu v celkové výši 140 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit první splátkou po 50 000 Kč a dále v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč. Soud nepřehlédl, že v odstavci V. smlouvy je ujednání o tom, že kupní cena již byla v plné výši zaplacena, čímž by vlastně bylo vyloučeno původní ujednání o splátkách. Soud však tuto část ujednání posoudil jako chybu v psaní, která dle ust. § 578 o. z., nemá vliv na zbývající obsah smlouvy, když má za to, že dle vyčerpávajícího ujednání o splátkách, jejich výši a místě plnění, bylo skutečnou vůli účastníků ujednat splácení kupní ceny ve splátkách a část ujednání o úplném zaplacení kupní ceny zůstala v textu nedbalostí při vyhotovování písemného znění smlouvy (když i žalovaný uvedl, že smlouva byla vyhotovována spíše lajdáckým způsobem). Tento výklad, tedy, že kupní cena nebyla před podpisem kupní smlouvy v plné výši uhrazena, pak podporuje i tvrzení žalovaného, který ve svém vyjádření uvedl, že je ochoten na férové vyrovnání doplatit částku 30 000 Kč.Žalovaný tvrdil, že část kupní ceny uhradil, eventuálně, že mu byl zatajen skutečný stav předmětu koupě. Tyto tvrzené skutečnosti je však žalovaný povinen nejenom tvrdit, ale také prokázat, a to dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. Příslušné poučení o povinnosti důkazní (o tzv. důkazním břemenu) soud účastníku poskytuje, avšak pouze při jednání. Žalovaný se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního (k tomu viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).Žalovaný v řízení neprokázal, že část kupní ceny uhradil, proto soud k námitce žalovaného o částečné úhradě dále nepřihlížel. Nicméně nelze přehlédnout ani to, že dle znění kupní smlouvy mají být jednotlivé úhrady na kupní cenu hrazeny na označený účet, tato skutečnost pak rozporuje tvrzení žalovaného o úhradě části kupní ceny v hotovosti. I z elektronické komunikace vyplynulo, že žalovaný nabízel různé splátky a naopak neodkazoval na žádné úhrady. Ze shora uvedeného proto soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že kupní cena uhrazena nebyla, a to ani zčásti, a proto bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni části kupní ceny ve výši žalobkyní požadované, a to částku 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., neboť je žalovaný vždy ode dne splatnosti každé splátky s úhradou těchto splátek v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 500 Kč, z částky 18 800 Kč za 4 úkony právní služby po 4 700 Kč dle ust. § 7, 9 a 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 1 500 Kč jako 2 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč a dvou paušálních náhrad nákladů po 450 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění ke dni učinění příslušného úkonu), z částky 1 500 Kč jako náhrady za promeškaný čas 10 půlhodin dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a z částky 2 475 Kč jako náhrady cestovného (při celkem 330 ujetých km k jednání soudu a průměrné spotřebě vozidla 4,9 litrů NM na 100 km) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 5 097,75 Kč. Celková náhrada nákladů po zaokrouhlení činí 33 873 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.