17 C 185/2025-21 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 000 Kč jako částky, kterou jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, (dříve , Anonymizováno, nebo , právnická osoba, ), poukázal postupně ve dnech 16. 10. 2023, 4. 12. 2023 a 8. 12. 2023 na bankovní účet žalované.Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Z účtu právního předchůdce žalobce byla na účet č. , č. účtu, poukázána dne 16. 10. 2023 částka 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 16. 10. 2023), dne 4. 12. 2023 částka 2 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 4. 12. 2023) a dne 8. 12. 2023 částka 8 000 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 12. 2023). Účet č. , č. účtu, je účtem žalované (sdělení , Anonymizováno, ze dne 9. 1. 2026). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025, seznam pohledávek). Postoupení pohledávky žalobci bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025). Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 6. 2025, podací lístek).Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro skutkové či právní posouzení věci.Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl na účet žalované postupně částku 10 000 Kč, částku 2 000 Kč a částku 8 000 Kč. Žalovaná se tedy o tyto částky na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou byla postoupena žalobci. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem 20 000 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o. z., neboť je žalovaná s úhradou této částky v prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 300 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.