19 C 86/2022-102 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovanému, který je jejím otcem, zvýšení výživného, které bylo naposledy stanoveno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2022 částkou 3 500 Kč. Vzhledem k plynutí času a změně poměrů na straně žalobkyně, která je v době podání žaloby studentkou vysoké školy, a to od září 2017, navrhuje výživné nově v částce 6 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2019. Dále uvádí, že žalovaného o nákladech na studium podrobně vyrozuměla, žádala jej o zvýšení výživného, žalovaný ji však pouze v červnu 2022 poslal částku 4 500 Kč. Nad rámec výživného žalovaný žalobkyni ničeho dalšího nepřispívá. 2. Žalobkyně na podané žalobě trvala s tím, že v mezidobí upravila žalobní nárok a s ohledem na jednání s žalovaným vzala žalobu částečně zpět. Nově se tedy domáhala stanovení výživného v částce 5 500 Kč za období od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2020, v období od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2021 s ohledem na„ covidové“ období výživné ve výši 5 000 Kč a dále od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022 opět v částce 5 500 Kč s tím, že od 1. 6. 2022 by výživné dále činilo částku 4 500 Kč, kterou žalovaný žalobkyni do října 2022 hradil. Dále k tomuto uvádí, že v listopadu 2022 uhradil žalovaný žalobkyni výživné opět v nižší částce 3 500 Kč. 3. S ohledem na částečné omezení žalobního nároku, které soud vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby, bylo o částečném zastavení nároků za období od 1. 9. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 9. 2021 do 31. 5. 2022 a od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2021 a od 1. 6. 2022 do 31. 8. 2022 rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno. 4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, resp. navrhl, aby soud ponechal výživné v dříve stanovené částce 3 500 Kč za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2021 a na částku 4 500 Kč zvýšil výživné od 1. 9. 2021 do 30. 8. 2022 a od 1. 9. 2022 výživné úplně zrušil, když od této doby je žalobkyně již zaměstnána a svými příjmy je schopna zabezpečit své potřeby i potřeby spojené se studiem. Žalovaný zdůraznil, že jeho příjmy, resp. příjmy jeho nové rodiny a příjmy matky žalobkyně jsou v podstatě na stejné úrovni. Žalovaný má další vyživovací povinnost k sestře žalobkyně a dále k dalšímu nezletilému dítěti z nového vztahu. Poukázal dále na skutečnost, že vztahy mezi žalobkyní a žalovaným nejsou na dobré úrovni, ačkoliv po rozvodu s matkou žalobkyně se snažil vztah s dcerami zachovat. Nicméně žalobkyně se žalovanému odcizila. Oceňuje skutečnost, že žalobkyně řádně studuje a chce ji podporovat, avšak pouze s přihlédnutím ke svým příjmům a majetkovým poměrům. 5. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že žalobkyně je studentkou Univerzity [ulice] v [obec], Fakulty přírodovědecké. Na bakalářský program zahájený od 1. 9. 2017 studuje navazující magisterský program od 3. 9. 2021, a to formou prezenčního studia. Z dalšího potvrzení o studiu soud zjistil, že akademický rok 2. ročníku magisterského studia trvá od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023. Z potvrzení Univerzity [ulice] v [obec] soud dále zjistil, že navazující magisterské studium žalobkyně studijní obor učitelství biologie pro střední školy maior a učitelství fyziky pro střední školy minor s tím, že se jedná o studium prezenční od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023, v rámci studia žalobkyně vykonává částečný úvazek na Gymnáziu [obec], jak je dále zjištěno z pracovní smlouvy uzavřené 23. 5. 2022 s tím, že je sjednán pracovní poměr na 9 vyučovacích hodin týdně, což odpovídá pracovnímu úvazku 0, 4285. Příjem žalované z pracovního poměru Gymnázia [obec] činil za měsíc září a říjen 2022 částku 13 554 Kč. 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 17. 4. 2022 k zvýšení výživného na částku 6 000 Kč a následně doplňujícím přípisem, v němž podrobně rozepisuje veškeré své výdaje související se studiem na Přírodovědecké fakultě Univerzity [ulice] od akademického roku 2017 [číslo] s tím, že zdůrazňuje, že výživné jí bylo stanoveno v době, kdy byla ještě na základní škole a náklady v průběhu studia na střední škole a následně vysoké škole jsou podstatně vyšší. Žalobkyně dále doložila e-mailovou korespondenci s žalovaným, kde vysvětluje situaci stran výživného a navrhuje dohodu. 7. Žalobkyně doložila složení rezervačního poplatku dne 2. 8. 2017 ve výši 3 000 Kč ve spojení se smlouvou o nájmu bytu pro účely bydlení v místě studia městě [obec]. Ze smlouvy o nájmu ze dne 24. 8. 2020 a předávacího protokolu bylo zjištěno, že žalobkyně v souvislosti s ubytováním hradí společně s dalším nájemcem částku 9 000 Kč měsíčně, dále uhradila vratnou kauci ve výši 9 000 Kč a hradila náklady spojené s užíváním bytu, tedy elektřinu, plyn, vodu. Žalobkyně si hradí pojistné ve výši 682 Kč a úrazové pojištění, částka je hrazena měsíčně. Dále hradí pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s užíváním předmětu bydlení ve výši 126 Kč měsíčně. Žalobkyně doložila nákup skript a dalších školních pomůcek. Z faktury ze dne 26. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně si zakoupila za částku 4 495 Kč mobilní telefon. Další náklady vynaložila na nákup nezbytného vybavení předmětu nájmu tak, aby tento mohl být užíván. Žalobkyně doložila nákup notebooku jako pracovní pomůcky, studijní pomůcky, dokladem ze dne 13. 9. 2021 na částku 15 873 Kč a nákup telefonu za částku 11 428 Kč dne 16. 3. 2021. Žalobkyně hradí náklady telefonu ve výši 500 Kč měsíčně, jak vyplývá z vyúčtování společnosti V. Žalobkyně dále doložila nákup brýlí ve výši 12 514 Kč a skel 5 866 Kč v srpnu 2022. Jízdné z [obec] do [obec] činí 128 Kč při započítání slevy studující osoby. 8. Z potvrzení o příjmu žalovaného bylo zjištěno, že v období od září do prosince 2019 činil jeho příjem 25 505 Kč, za rok 2020 25 273 Kč, za rok 2021 27 947 Kč a za období ledna až září 2022 30 794 Kč. Z dokladů o příjmech manželky žalovaného bylo zjištěno, že v období od března do prosince 2021 činil její příjem 27 922 Kč u [právnická osoba] a. s., od ledna do září 2022 u téže společnosti částku 32 966 Kč, u [právnická osoba] pak v období od září 2019 do srpna 2020 částku 14 606 Kč a v období od září do prosince 2020 částku 20 061,80 Kč, v období leden až březen 2021 12 446 Kč. 9. Žalovaný rozepsal své výdaje v období od září 2019 do listopadu 2021 v Kč s tím, že výdaje rodiny činily 23 800 Kč s tím, že hradí 2 000 Kč za elektřinu, 479 Kč za internet a televizi, 480 Kč za vodu, 135 Kč poplatek za televizi, 45 Kč poplatek za rozhlas, 7 681 Kč splácí hypotéku na dům v [obec], 133 Kč odpady, 2 931 Kč splátka úvěru na auto a 7 000 Kč výživné na dcery z předcházejícího vztahu, tedy 2x 3 500 Kč, k tomu navíc hradí stravné nejmladší dceři [jméno] 550 Kč, výdaje za telefon nezletilé [jméno] 150 Kč, kroužky nezletilé [jméno] 360 Kč, dále za benzin do zaměstnání 1 500 Kč měsíčně a pojistku na dům a auto 330 Kč měsíčně. Dále výdaje za prosinec 2021 až květen 2022 v částce 26 200 Kč, kdy benzin hradí více, a to 2 000 Kč měsíčně, hypotéka na dům je taktéž vyšší v částce 8 592 Kč a nově splácí úvěr na přístřešek na auto ve výši 1 035 Kč měsíčně s tím, že tyto výdaje dále vzrostly o 2 000 Kč od června 2022, když hradil oběma zletilým dcerám částku o 1 000 Kč vyšší na jejich výživném, tedy 4 500 Kč oběma. Žalovaný k tomu doložil potvrzení o výši splátek úvěru, doklady o zálohách na elektřinu a vyúčtování elektřiny, doklad o pojištění vozidla, pojištění stavby a domácnosti, předpis úhrady za dodávku vody, doklady o úhradách za televizi a internet do domácnosti žalovaného, doklady o hrazení nákladů Základní škole [obec] s ohledem na nezletilou dceru žalovaného a doklady o zaplacení částek za mimoškolní aktivity dcery žalovaného, výši předpisu plateb za svoz odpadů. 10. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný má živnostenské oprávnění, mimo jiné v oboru činnosti zprostředkování obchodu a služeb, obchodní činnost pod [IČO]. Ze zprávy Živnostenského úřadu [obec] bylo zjištěno, že žalovaný nemá přerušeno provozování živnosti. 11. Soud dále zjistil, že ve věci zdejšího soudu sp. zn. 17 C 86/2022 požaduje sestra žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] vůči žalovanému jako svému otci zvýšení výživného, a to na částku 8 000 Kč měsíčně. 12. Z připojeného spisu 2 P 168/2006 bylo zjištěno, že naposledy bylo o výživném žalobkyně rozhodováno rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 9. 11. 2011 č. j. 2 P 168/2006 – 280 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2012 č. j. 13 Co 100/2012 - 315. Tehdy byla žalobkyně nezletilou, byla žákyní 8. třídy základní školy. Již v době rozhodování soudu soud přihlížel ke skutečnosti, že žalovanému přibyla vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno], narozené z nového manželství. 13. Na základě shora provedeného dokazování má soud skutkový stav ve věci za prokázaný. 14. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 15. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.