19 C 18/2020-57 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení žalované částky za situace, kdy žalobce je právním nástupcem [právnická osoba] Žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel tři smlouvy o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným pod [číslo] na základě smlouvy si žalovaný zapůjčil finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, dále se zavázal uhradit částku 16 721 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 554 Kč při úrokové sazbě 19,98 % ročně, odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 3 801 Kč a náklady na hotovostní inkaso ve výši 10 366 Kč, celou dlužnou částku měl povinnost uhradit v 60ti týdenních splátkách po 613 Kč do [datum]. Žalobce uvádí, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, vznikl nárok na část dosud nesplacené jistiny ve výši 1 795,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 231,41 Kč, úrok z prodlení ve výši 2,01 Kč, další úroky ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] a úroky z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Dále žalobce uvádí, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu dne [datum] pod [číslo] na částku 28 000 Kč. Zároveň se žalovaný zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit právnímu předchůdci žalobce částku 23 409 Kč opět představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 19,98 % ročně, tj. 3 576 Kč, odměnu za zpracování půjčky 5 321 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 14 512 Kč, a to v 60ti týdenních splátkách po 857 Kč s poslední splátkou [datum]. I v tomto případě žalobce uvádí, že žalovaný nehradil řádně splátky v plné výši a včas a proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny v dosud nesplacené částce, tedy ve výši 12 639,35 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 749,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 9 271,93 Kč, úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 461,55 Kč a dále sjednaných úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Konečně se žalobce domáhá taktéž žalovaných částek s odkazem na třetí smlouvu o zápůjčce, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne [datum] pod [číslo] na základě této smlouvy si žalovaný zapůjčil částku 20 000 Kč a zavázal se uhradit dlužnou jistinu spolu s poplatkem ve výši 20 736 Kč, který představoval kapitalizované úroky ve sjednané výši 19 % ročně, tedy 4 145 Kč, odměnu za zpracování půjčky ve výši 4 691 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 11 900 Kč. Celou částku pak měl uhradit žalovaný ve 100 týdenních splátkách po 408 Kč s poslední splátkou [datum]. I v tomto případě žalobce uvádí, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a požaduje po něm zaplacení dlužné jistiny v dosud nesplacené výši 10 461,83 Kč a poplatků ve výši 6 827,64 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 880,39 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 019,19 Kč a dalších úroků ve výši 19 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Předmětné půjčky uzavřel, ovšem bylo na ně zaplaceno už více, než uvádí žalobce. Nárok žalobce není důvodný, když výše požadovaných poplatků je v rozporu se sjednanými podmínkami. Byli dlouhodobými klienty právního předchůdce žalobce, a to od roku 2009, kdy měli tak 15 až 20 půjček. Nikdy po nich nechtěli, aby dokládali své příjmy. Půjčky v letech 2013 až 2015 si bral proto, aby zaplatil půjčky předcházející s ohledem na špatnou finanční situaci. Pro hotovostní splátky si zástupci nejezdili, sami jim je museli vozit autem. Nebyli schopni ovlivnit, zda řádně bylo prováděno zapsání do karet k jednotlivým půjčkám a že splacenou částku připsali na starší dluh, neboť toto si dělali sami. Žádali mimo jiné i o možnost provádět splátky přímo na účet. V roce 2017 na to zjistili, že jeden z obchodních zástupců si splátky nechával pro sebe, věc řešila i policie. 4. Žalobce v prvé řadě prokázal svou aktivní legitimaci ve věci smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], který uzavřel s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, mimo jiné i pohledávek za žalovaným, a to smlouvou ze dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne [datum]. 5. Z listinných důkazů obsažených ve spise pak soud dále zjistil, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel smlouvu o zápůjčce dne [datum] pod [číslo] na částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zároveň zavázal v této smlouvě uhradit částku 20 736 Kč představující kapitalizované úroky ve výši 19 % ročně, tj. částku 4 145 Kč, odměnu za zpracování půjčky ve výši 4 691 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 900 Kč, zároveň se zavázal uhradit celou částku ve 100 týdenních splátkách po 408 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Dne [datum] pak právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu pod [číslo] na částku 28 000 Kč, kdy se žalovaný dále zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 857 Kč i částku 23 409 Kč představující kapitalizované úroky 19,98 % ročně, tj. 3576 Kč, odměnu za zpracování půjčky 5 321 Kč a náklady hotovostního inkasa 14 512 Kč. A smlouvu ze dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným pod [číslo] na částku 20 000 Kč, přičemž i v tomto případě se zavázal žalovaný uhradit tuto společně s částkou 16 721 Kč do [datum] v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, když poplatek ze zápůjčky je složen z vyčísleného úroku ve výši 19,98 % ročně ve výši 2 554 Kč, odměny za zpracování zápůjčky ve výši 3 801 Kč a nákladů hotovostního inkasa ve výši 10 366 Kč. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky. Žalobce i žalovaný dále do spisu předložili tabulky umoření. Z těchto tabulek vyplývá, že na smlouvu [číslo] uhradil žalovaný před podáním žaloby celkově částku 33 721 Kč, na smlouvu [číslo] pak částku 32 020,17 Kč a na smlouvu [číslo] částku 23 446,53 Kč. 6. Žalovaný dále předložil doklady o bezhotovostních platbách ve prospěch účtu právního předchůdce žalobce a potvrzení o převzetí hotovosti. 7. Žalovaný do spisu dále doložil na výzvu soudu k prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet převzaté závazky tzv. zákaznickou kartu žalovaného, a to kartu ze dne [datum] a [datum]. Jak vyplývá ze zákaznické karty žalovaného zpracované ke dni [datum], je zde uvedena toliko mzda ve výši 25 000 Kč, náklady nájmu a výdaje na domácnost v celkové výši 10 000 Kč. Nejsou zde uvedeny žádné jiné závazky, ačkoli žalovaný již v té době splácel měsíčně minimálně částku 1 632 Kč z předcházející smlouvy uzavřené dne [datum]. Pokud jde o zákaznickou kartu zpracovanou ke dni [datum], také v ní nejsou uvedeny žádné předcházející závazky, tedy ani závazek vzniklý ze smlouvy ze dne [datum], k výši mzdy – příjmů žalovaného ani k jeho výdajům pak nejsou předloženy žádné konkrétní důkazy prokazující zaznamenaná tvrzení stran výše příjmů a obecně uvedených výdajů. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] 2013 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného. 10. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). Tento výklad vyplývá z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39. Součá