108 C 8/2021-54 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 1. 4. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 2 238 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaná byla dne 10. 2. a 11. 2. 2019 vyšetřena v zařízení žalobce, kde byly provedeny zdravotní úkony související s poskytnutím zdravotních služeb, například ultrazvukové vyšetření, vyšetření chirurgem, odběr krve, apod. Žalovaná není pojištěncem žádné zdravotní pojišťovny, nemá platné pojištění, z tohoto důvodu zdravotní výkony nebyly uhrazeny zdravotní pojišťovnou a žalovaná je uhradí jako samoplátce, což jí bylo sděleno a předán účetní doklad, který tyto náklady vyčísluje (faktura [číslo] s datem splatnosti 1. 3. 2019 na částku 1 420 Kč, faktura [číslo] splatná 1. 3. 2019 na částku 154 Kč, faktura [číslo] splatná dne 1. 3. 2019 na částku 664 Kč). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, předžalobní výzva jí byla doručena doporučeným dopisem s datem 5. 3. 2021, ale vrátila se jako nedoručená zásilka. Závěr o skutkovém stavu, který soud z listin založených ve spise učinil, je totožný se skutkovými tvrzeními žalobce, jak jsou uvedeny výše. Bylo doloženo potvrzení o provedení vyšetření ze dne 10. 2. a 11. 2. 2019, vystavené faktury, výzva k zaplacení. Žalovaná na výzvy nereagovala, netvrdila ani neprokazovala, že dlužnou částku žalobci zaplatila. Soud postupoval podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění o veřejném zdravotním pojištění - zejména § 8 odst. 1 písm. c), § 8 odst. 5, § 12 písm. c), § 13 odst. 1. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, včetně příslušenství, úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a byl přiznán ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je třeba z procesního hlediska zcela úspěšnému žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta 2krát 1 000 Kč, 1 krát 500 Kč, 3 režijní paušály á 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchou výzvu k plnění, 21% DPH z částky 3 400 Kč, tj. 714 Kč; náklady řízení celkem 5 114 Kč. Splatnost nákladů řízení byla určena po dle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 o. s. ř.