20 C 55/2021-67 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částky 8 272,80 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) dne 23. 10. 2018 žalované poskytl částku 4 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 21. 11. 2018. Žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti úvěr nevrátila. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání. Z listin předložených žalobkyní bylo prokázáno: [právnická osoba] dne 23. 10. 2018 vyplatila na účet žalované částku 2 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni postupní smlouvou uzavřenou 6. 9. 2019. Postoupení bylo žalované oznámeno. Dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit i úroky. Žalobkyně prokázala svoji aktivní legitimaci k podání této žaloby smlouvou o postoupení pohledávky. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které tento věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 21. 11. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 272,80 Kč (jedná se tak o předem vyčíslený úrok). Soud posoudil nárok žalobkyně dle § 2395 a násl. a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je platná a žalovaná porušila své povinnosti, vyplývající z tohoto kontraktu. Protože nárok požadovaný žalobou byl žalobkyní prokázán, bylo žalobě vyhověno. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba byla podána formulářově, když ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že na žalobkyni byly postoupeny desítky pohledávek ze smluv o zápůjčkách či úvěru a z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává jen u zdejšího soudu opakovaně žaloby ze smluv o spotřebitelském úvěru, ve kterých mění jen údaje o identifikaci dlužníka, smlouvy a výši částek.