7 C 79/2021-21 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 2 940 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne 23. 1. 2020. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Smlouvou [číslo] ze dne 23. 1. 2020 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 656 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 1. 2. 2020. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a ní předloženého výpisu se podává, že žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020 v celkové výši 2 940 Kč. Dopisem žalobkyně adresovaným žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě, to žalovaný neučinil. Smlouva zanikla pro nezaplacení prvního pojistného ke dni 1. 7. 2020. 5. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020. Zároveň neplacení pojistného je zákonným důvodem pro zánik pojistného vztahu, který zanikl dne 1. 7. 2020. Pojišťovna má pak ze zákona nárok na úhradu pojistného za celou dobu trvání pojistného vztahu. Domáhá-li se žalobkyně v této věci peněžitého plnění za časový úsek od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020, je tento nárok důvodný. Rovněž požadovaná částka dlužného pojistného odpovídá smluvním ustanovením uzavřeného závazku. Žalobkyni také vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud proto žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 940 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ačkoli žalobkyně požadovala plnou náhradu nákladů řízení, tj. bez aplikace § 14b odst. 5 písm. a) a.t. s odůvodněním, že se v tomto případě nejedná o tzv. formulářovou žalobu, soud jejímu návrhu nevyhověl. Žaloba byla podána na ustáleném vzoru, žalobkyně je pojišťovnou a sjednávání a vymáhání pojistného je jejím hlavním předmětem činnosti. Návrhy, jimiž žalobkyně uplatňuje své nároky, mají podobu ustáleného vzoru a liší se toliko v údajích o žalovaném a ve skutkových okolnostech vymezujících předmět řízení tak, jak formulářovou žalobu definuje ustálená judikatura Ústavního soudu. Skutečnost, že se jednotlivá žalobní tvrzení odlišují, aby odpovídala konkrétním skutkovým okolnostem té či oné věci tak, aby mohla být projednána, není způsobilá vyloučit závěr, že se jedná o ustálený vzor, resp. formulářovou žalobu.