8 C 100/2021-25 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 18. 2. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 477 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce tvrdil a prokazoval, že žalovaný dne [datum], ve [anonymizováno] hod., na ulici [ulice], ve [obec] v opilosti napadl poškozenou [jméno] [příjmení] a když se jí zastal [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], napadl jej fyzicky. Žalobce zaplatil v souvislosti s jeho poškozením zdraví zdravotní výkony v rozsahu 3 470 Kč (rentgen 1 350 Kč, CT vyšetření 1 252,33 Kč, cílené vyšetření chirurgem 311,94 Kč, výkony v ambulantní péči 81,60 Kč, signální výkon klinického vyšetření 255,70 Kč, léčivé přípravky a zdravotní prostředky 189,09 Kč, administrativní úkony v ambulantní péči 36 Kč). Tvrzené skutečnosti vyplývají z předložených listinných důkazů - z rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 29. 1. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a za své chování byl odsouzen, když veřejně a na místě veřejnosti přístupném fyzicky napadl mimo jiné také poškozeného [jméno] [příjmení], dále byl zavázán, aby uhradil škodu, kterou způsobil [anonymizováno] - [anonymizováno] [obec], [ulice] ve výši 2 000 Kč. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky doporučeným dopisem ze dne 29. 1. 2021. Soud postupoval podle zákona č. 48/1997 Sb. - § 55 odst. 1 - příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný byl odsouzen za přečin výtržnictví. Napadl [jméno] [příjmení], kterému způsobil újmu na zdraví, který vyhledal lékařské ošetření, za které z prostředků žalobce byla vyplacena částka 3 470 Kč. Žalobce má ze zákona nárok na náhradu těchto nákladů, které vynaložil v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci - [anonymizováno]. [příjmení]. Žalobce řádně vyzval žalovaného k úhradě vzniklých nákladů, které žalovaný nezaplatil, žalovanou částku nezpochybnil, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a byl přiznán od data následujícího po splatnosti pohledávky. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci byly přiznány náklady řízení - zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2x 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za výzvu před podáním žaloby, podání žaloby; celkem 600 Kč.