8 C 159/2021-37 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 11. 6. 2021, domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 056 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil. V den jednání v 10:04 hodin poslal do datové schránky omluvu, že se jednání nemůže zúčastnit z důvodu infekčního onemocnění a dýchacích potíží. K omluvě žádný doklad nepřiložil, o odročení jednání nepožádal. Soud tedy považuje omluvu za nedostatečnou a také opožděnou, proto ve věci jednal. Zástupkyně žalobce trvala na podané žalobě s tím, že skutková tvrzení doplnila tak, že v objednávce je uvedeno, že zboží bude přejímat [jméno] [příjmení], ale praxe byla taková, že zboží odebírali i jiní zaměstnanci žalovaného. Dost často například pan [příjmení]. Tato praxe byla obvyklá, některé odebrané zboží žalovaný zaplatil, takže žalobce neměl důvod pochybovat o tom, že zboží přebírá žalovaný. Z přehledu odběratelských faktur za rok 2019 soud zjistil, že žalovaný odebral u žalobce zboží v hodnotě 17 587 Kč, které také zaplatil. V roce 2020 odebral zboží za 55 018 Kč, zaplatil 24 962 Kč. Z výdejky - převodky [číslo] [rok] ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že bylo odebráno zboží v hodnotě 25 516 Kč, včetně DPH (DK 16/32 m3 7+7, DK 8/16 m3 8+6, DK 16/32 m3 3+1), jednalo se o kamenivo. Z faktury [číslo] s datem splatnosti dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaný odebral od žalobce zboží - kamenivo v hodnotě 25 516 Kč. Z faktury [číslo] s datem splatnosti dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný odebral kamenivo za celkovou cenu 4 540 Kč. Výzva k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby byla žalovanému zaslána doporučeným dopisem s datem 31. 5. 2021. Žalobce sám vyzval žalovaného k úhradě neuhrazených faktur e-mailem ze dne 9. 3. 2021. Podle ustanovení § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle ustanovení § 431 občanského zákoníku překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný odebral prostřednictvím svých zaměstnanců od žalobce zboží – stavební materiál, za které přes upomínání nezaplatil. Nejednalo se o ojedinělý obchodní vztah mezi účastníky, když žalovaný zboží od žalobce odebíral i v roce 2019 a 2020. Soud shledal žalobu důvodnou a žalovaného zavázal k úhradě částky 30 056 Kč, včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur byl přiznán také úrok z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 203 Kč, odměnu advokáta 3 x 2 340 Kč, 1x 1 170 Kč, 4 režijní paušály á 300 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, účast u soudního jednání, polovinu úkonu za jednoduchou předžalobní výzvu, 21% DPH z částky 9 390 Kč, tj. 1 972 Kč; náklady řízení celkem 12 565 Kč. Splatnost nákladů řízení byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O zaplacení částky 1 200 Kč soud rozhodl v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. - § 3.