8 C 160/2021-19 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 11. 5. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 2 118,93 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se k podané žalobě, přes zaslanou výzvu, nevyjádřila. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z provedených důkazů soud zjistil: -) ze smlouvy o účtu ze dne 29. 9. 2015, že tato byla uzavřena pod [číslo] byl žalované zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [obec] [anonymizováno], a. s , přičemž žalovaná byla na základě smlouvy povinna platit cenu za služby a produkty v souladu s platným sazebníkem, -) z výzvy k úhradě ze dne 21. 11. 2019, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení nepovolených debetních zůstatků, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 a přiloženého seznamu, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce a představuje nesplacenou jistinu ve výši 2 118,93 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od 21. 11. 2019 do 1. 2. 2021 ve výši 257,67 Kč, -) oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem dne 19. 2. 2021, žalovaná nezaplatila ničeho, -) výzva před podáním žaloby byla žalované zaslána doporučeným dopisem s datem 4. 3. 2021. Z předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce žalované na základě smlouvy o sporožirovém účtu dne 29. 9. 2015 zřídil účet, který neměl povolený debet. Žalovaná se dostala při neplnění podmínek smlouvy do debetu, který představuje částku 2 118,93 Kč a tento ani přes výzvy žalobce nevyrovnala. Podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtů či na účet. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že v roce 2015 právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o vedení účtu – sporožirovém, přičemž nebyl povolený debetní zůstatek na účtu. Žalovaná byla povinna platit za poskytované služby a produkty v souladu s platným sazebníkem, když přestala plnit své povinnosti, vznikl na jejím účtu dluh ve výši 2 118,93 Kč, který ani přes upomínky nebyl vyrovnán, proto právní předchůdce žalobce pohledávku převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dne 21. 11. 2019, ani poté pohledávku nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na nynějšího žalobce, což bylo žalované rovněž oznámeno písemně. Žalovaná dlužnou částku nezpochybnila, netvrdila ani neprokazovala, že dluh zaplatila. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, včetně úroku z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta 3 krát 200 Kč, 3 režijní paušály á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, 21% DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, náklady řízení celkem 1 489 Kč. Splatnost nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.