8 C 124/2021-84 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2021 se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 161 m2 v obci [obec] na základě mimořádného vydržení. Podle tvrzení žalobkyně, předmětný pozemek vydržela dnem 1. 1. 2019 podle § 1095 občanského zákoníku. Žalobkyně uvedla, že se již v minulosti domáhala svého práva vydržení k tomuto pozemku. Úspěšná nebyla z důvodu, že jí nesvědčil právní titul k držbě pozemku. Tvrdila, že v důsledku změny právní úpravy novým občanským zákoníkem již není nutno u mimořádného vydržení prokazovat právní titul držby, postačí poctivá držba. Žalobkyně předmětný pozemek užívá jako vlastník od roku 1962, respektive 1969. Při výstavbě rodinného domu žalobkyně se zapomnělo na řešení přístupové cesty k rodinnému domu [adresa] v obci [obec]. Z toho důvodu právní předchůdci žalobkyně a žalobkyně s manželem dne 10. 6. 1969 požádali Geodezii [obec] o zaměření potřebné výměry na příjezdovou cestu k rodinnému domku [adresa] s tím, aby část pozemku [parcelní číslo] byla vyměřena jako cesta. Tehdejší MNV [obec] doporučil kladné vyřízení žádosti. Dne 11. 12. 1969 ONV [obec] vydal rozhodnutí, kterým ke dni 11. 12. 1969 odňal ze zemědělského půdního fondu část pozemku jako přístupovou cestu a současně tato část pozemku [parcelní číslo] o výměře 120 m2 měla být předána do osobního užívání žalobkyně. Dne 23. 12. 1969 tehdejší ONV [obec] vydal územní [ustanovení právního předpisu EU] - [anonymizováno] o umístění přístupové komunikace k rodinnému domu žalobkyně. Středisko Geodezie dne 22. 6. 1971 vypracovalo geometrický plán číslo [tel. číslo], kterým byla zaměřena přístupové komunikace na 161 m2. Žalobkyně se proto domnívá, že jí na základě tohoto rozhodnutí vzniklo právo osobního užívání pozemku, a to se transformovalo ke dni 1. 1. 1992 na právo vlastnické v souladu s ustanovením § 872 odst. 1 zákona č. 509/1991 Sb. Na předmětném pozemku se nyní nachází přístupová komunikace, vybudovaná žalovanou. Žalobkyně má za to, že je držitelem v dobré víře i za situace, kdy pozemek drží v rozporu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí. To, že cestu v současné době využívají i další občané, neznamená, že ji lze prohlásit za veřejnou cestu, ale nadále se jedná o komunikaci soukromou. 2. Při jednání dne 17. 2. 2022 žalobkyně navrhovala změnu žaloby tak, že nadále požadovala určení vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] o výměře 120 m2. Soud návrhu žalobkyně vyhověl a usnesením změnu žaloby připustil. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nárok žalobkyně je neoprávněný. I po účinnosti nového občanského zákoníku je podmínkou mimořádného vydržení poctivá držba, tedy že držitel musí mít z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává. Tuto podmínku nelze mít za splněnou za situace, kdy vlastníkem sporného pozemku je obec, na tomto pozemku je vybudovaná komunikace pro potřeby rodinného domu žalobkyně a tuto komunikaci využívají i další občané jako příjezdovou cestu ke svým nemovitostem. Komunikace byla vybudovaná již v 70. letech, kdy žalovaná nejprve pozemek vykoupila od tehdejších vlastníků a následně provedla stavbu účelové komunikace. Žalobkyni přitom muselo a musí být známo, že užívá nemovitost [územní celek] a je tedy vyloučena poctivá držba žalobkyně. Žalobkyně věděla, že jí předmětný pozemek nepatří, o čemž svědčí např. to, že si postavila plot na hranici pozemků p. č. [rok] a [parcelní číslo] neužívala, a to ještě před vybudováním místní komunikace. Dala tím jasně najevo, že ví, kde se nachází hranice jejího pozemku. O absenci poctivé držby žalobkyně svědčí rovněž to, že žalobkyně věděla, že předmětný pozemek prodala paní [příjmení] obci [obec], v roce 1995 bylo vydáno rozhodnutí, na jehož podkladě byla vybudovaná komunikace. Žalobkyně byla účastníkem tohoto stavebního řízení, od počátku věděla, že se bude komunikace na tomto pozemku budovat jeho současným vlastníkem, to je žalovanou. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni nikdy nevzniklo právo osobního užívání k předmětnému pozemku (a to ani v roce 1969 ani potom), tedy ani právo vlastnické k 1. 1. 1992. Sporný pozemek vlastnili nejprve rodiče žalobkyně, poté její neteř, která jak je výše uvedeno, jej převedla do vlastnictví státu. Je tedy zřejmé, že žalobkyně věděla, že tento pozemek nikdy nebyl v jejím vlastnictví. Nemohla proto vykonávat vlastnické právo k pozemku, o kterém věděla, že jí nepatří. Nad rámec uvedeného žalovaná doplnila, že již v roce 2004, 2010 a 2014 se žalobkyně žalobami u zdejšího soudu domáhala určení, že je spoluvlastníkem předmětného pozemku. Všechny tyto žaloby byly zamítnuty. 4. Z připojených spisů zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (č.l. 25, 44, 96), [spisová značka] (č. l. 48, 5, 12, 16, 19, 20, 22), [spisová značka] (č. l. 97, 120, 135), [spisová značka] (č. l. 62, 75, 152) bylo zjištěno, že žalobkyně podávala opakovaně žaloby týkající se předmětného pozemku zdejšímu soudu, přičemž nejprve bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 29. 6. 2004, č. j. [číslo jednací] tak, že určovací žaloba byla zamítnuta; rozsudek nabyl právní moci dne 18. 8. 2004. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Vsetíně dne 7. 4. 2010 se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost pozemek [parcelní číslo] nechat zaměřit a hranice viditelně označit v terénu. Žaloba byla rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 15. 12. 2010, č. j. [číslo jednací] zamítnuta. Proti tomu rozsudku žalobkyně podala odvolání, kdy rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2011, č. j. [číslo jednací] byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Žalobkyně podala proti tomuto rozhodnutí dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2013, č. j. [číslo jednací] odmítnuto. Následně podala žalobkyně dne 23. 6. 2014 žalobou o určení vlastnictví ke shodnému pozemku, věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka] a toto řízení bylo zastaveno dle § 104 odst. 1 o. s. ř. se závěrem, že se jednalo o věc již pravomocně rozhodnutou. Usnesení zdejšího soudu bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 2. 2015, č. j. [číslo jednací] potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala dovolání, které bylo unesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 10. 2015, č. j. [číslo jednací] odmítnuto. Dále žalobkyně podala stejnou žalobu dne 24. 5. 2017, řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno pro překážku věci pravomocně rozhodnuté a usnesení Okresního soudu ve Vsetíně bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2017, č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 6. 2018, č. j. [číslo jednací] odmítnuto. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami, z nichž bylo zjištěno: - z žádosti o zaměření pozemku (č.l. 8), že byla podána v roce 1969 žádost o zaměření pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území [územní celek], přičemž z tohoto měla být část darována manželům [příjmení] za účelem vybudování přístupové cesty. K žádosti se s vyjádřením připojil místní národní výbor [obec], který doporučil kladné vyřízení žádosti, - z územního [ustanovení právního předpisu EU] (č. l. 9 -10), že bylo rozhodnuto o umístění stavby – přístupové komunikace k rodinnému domu na pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v katastrálním území [územní celek], o výměře 120 m2. Jako majitelé pozemku byli v územním rozhodnutí uvedeni [jméno] a [jméno] [příjmení]. Toto rozhodnutí bylo platné do 23. 12. 1971, - z rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy (č. l. 11), že byla odňata zemědělská půda zemědělské výrobě, a to 120 m2 z parcely [číslo] ke dni 11. 12. 1969. Do osobního užívání byl povolen převod 120 m2, potřebných pro stavbu příjezdové cesty, - z geometrického plánu (č. l. 12), výkazu výměr (č. l. 13) bylo zjištěno, že z pozemku [parcelní číslo] vznikly dle geometrického plánu nově tři pozemky – parcely [číslo] přičemž pozemek [parcelní číslo] ve výměře 161 m2 jako cesta. Pozemky byly zaměřeny a nové hranice vytyčeny dne 16. 6. 1971, - z kopie katastrální mapy ze dne 29. 7. 1998 (č. l. 14), kde se nachází pozemek p. [číslo] - z informace o pozemku (č. l. 15), že z údajů katastru nemovitostí ze dne 17. 2. 2017 plyne, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 315 m2 je [územní celek], - z pasportu místních komunikací, že stavební obvod [anonymizována dvě slova] představuje mimo jiné pozemek p. [číslo] který je ve vlastnictví [územní celek] a nachází se na něm místní komunikace 3. Třídy, - z územního rozhodnutí ze dne [datum], že bylo Městským úřadem Vsetín, odborem výstavby, na návrh [stát. instituce] rozhodnuto o povolení umístění stavby - 19 rodinných domů včetně inženýrských sítí, a to mimo jiné na pozemku p. [číslo] - z rozhodnutí povolení změny stavby ze dne 9. 7. 2002, že Městský úřad Vsetín, odbor životního prostředí, povolil změnu stavby Vozovka, most ve stavebním obvodu [anonymizována dvě slova] před jejím dokončením. Stavba se nachází mimo jiné na